Jak je možné, že po měsíčním povrchu se některé kameny samovolně pohybují? Není tu atmosféra, a proto tu nefouká žádný vítr. Pohyb nezpůsobuje ani dopad asteroidů. Nejde přitom o žádné „drobečky“, mnohé z pohyblivých kamenů měří na výšku 2 až 3 m. Záhadný jev se pokoušely zkoumat mise Apollo, ale hypotézu, že by jeho původcem mohla být zemětřesení, resp. „lunotřesení“, se jim potvrdit nepodařilo.
Jedním z pozemských cílů je kolonizace Měsíce. Jenže náš věrný souputník nás zřejmě nepřijme moc přátelsky – vědci se domnívají, že prach na jeho povrchu je pro člověka jedovatý.
Už od nepaměti je náš souputník centrem pozornosti a všímaví pozorovatelé na něm občas zahlédnou něco neobvyklého. Například anglický kronikář Gervase z Canterbury (1141 – 1210) popsal v roce 1178 zajímavý úkaz…
Jaký by měl být jídelníček astronautů z mise Apollo? Výzkumem, který měl zjistit nejvhodnější kombinaci potravin pro astronauty mířící na Měsíc, se na konci 60. let minulého století zabývali odborníci z Kalifornské univerzity a z laboratoří ministerstva zemědělství. Cílem bylo omezit produkci střevních plynů u astronautů na minimum.
Při návštěvách Měsíce by nemělo dojít k zásahům do artefaktů, které tu zanechali astronauti z programu Apollo. Žádá o to americká vesmírná agentura NASA, která chce místa uchovat neporušená z historických i vědeckých důvodů. Předpokládá se, že na Měsíci by mohla za dva roky přistát robotická sonda financovaná ze soukromých zdrojů. Doporučení NASA není ale závazné.