Vedle lidí jsou nejrozumnějšími tvory na planetě delfíni. Tito mořští savci si dokážou osvojit velké množství informací natolik rychle, že hravě překonají i psy. Vědci dlouho nevěděli, jak u delfínů funguje systém myšlení. Zjistili, že jejich mozek pracuje podle podobného scénáře jako lidský a jeho součástí je i centrum řeči. Delfíni tak mohou bez problémů komunikovat.
Otázka, který jazyk je nejstarší, zajímala i naše předky v dávných dobách. Egyptský faraon Psammetik I. (přibližně 664 až 610 př. n. l.) se rozhodl přijít věci na kloub za pomoci experimentu. Odebral dva novorozence a nechal je vyrůstat v naprosté izolaci, takže ani náhodně nemohli slyšet lidskou řeč. Přístup k nim měl pouze pastevec, který se o ně mlčky staral.
Člověk poprvé promluvil před miliónem let. A vydal zvuk podobný notoricky známému zvolání „D’oh!“, kterým Homer Simpson ze slavného TV seriálu Simpsonovi vyjadřuje své zklamání nad tím, že se mu něco nepovedlo nebo že provedl nějakou pitomost. (Český dabing ale toto slovo neužívá a Homer tak místo něj říká slova jako „ne“ nebo „ou“).
Máte jako mateřský jazyk češtinu či slovenštinu? Může být, ale napříště bychom měli nejspíš říkat „otcovský“ jazyk či dokonce „otcovština“. Za to, jakým jazykem hovoříme, totiž mohou z historického pohledu spíše muži.
Ještě relativně nedávno naši planetu obývali nejen příslušníci rodu homo sapiens, ale celá řada dalších lidských druhů. Všechny – s výjimkou člověka moudrého – vyhynuly, například člověk neandrtálský asi před 30 000 lety a člověk floreský před 12 000 lety. Za homo sapiens přitom tito lidé nijak nezaostávali, ani v intelektu ani ve způsobilosti k lovu. Proč k tomu došlo?