Evoluce za plotnou

0
577

Říká se, že bychom měli jíst pro to, abychom žili, a ne žít pro to, abychom jedli. Ale nepodceňujme lásku k jídlu. Podle vědců mělo kulinární umění našich pravěkých předků nesporný vliv na to, jak úspěšně proběhla evoluce druhu Homo sapiens.

Před více než 2 miliony let trávili předchůdci člověka moudrého téměř polovinu svého dne sbíráním a pojídáním syrové stravy. Pak to ale chytřejší příslušníky rodu Homo erectus přestalo bavit a nějakou chytrou hlavičku napadlo, proč nevyužít k přípravě pokrmů oheň. A tam někde bychom také měli hledat počátek kulinářského umění, které leckdo z nás považuje za dovednost srovnatelnou se schopností skládat krásnou hudbu nebo psát zdařilé romány.

Tepelnou přípravou potravin najednou získal člověk spoustu času, kterou mohl věnovat něčemu jinému: například vymýšlení technických vymožeností zlepšujících jeho lovecké schopnosti nebo vylepšování životního standardu v obytných jeskyních. Vědci odhadují, že najednou trávili lidé „u plotny“ pouhých 6,1 procenta dne. A to už je hodně blízko 4,7 procenta, které se udává u moderního člověka.

Změnou stravovacích návyků se rovněž začal proměňovat vzhled člověka. Tepelně opracovaná strava byla lépe poživatelná a k jejímu rozžvýkání nebylo zapotřebí velkých zubů a masivních dásní. Zlepšování kvality jídla zvýšilo i jeho energetickou hodnotu a to zase mělo pozitivní vliv na mozkovou činnost. A vymýšlení nových a nových, třebaže jednoduchých kuchařských předpisů, zase podporovalo lidskou fantazii, bez které bychom dnes jen stěží měli tolik krásných uměleckých děl a technických vynálezů. A pak nějaký „zabedněnec“ klidně řekne, že vaření je ztráta času…