Krvavé aztécké rituály – vyrvaná srdce jako oběť bohům

6
3043

Lidské oběti patřily k nezbytným rituálům v mnoha pohanských náboženstvích. Jedněmi z největších krvežíznivců byli Aztékové, nad jejichž krutostí žasli i Španělé, kteří v 1. polovině 16. století dobyli Mexiko. A že metody jejich conquistadorských výprav bychom humánními nenazvali ani omylem.

V případě Aztéků se nejednalo o obětování jednoho či dvou nešťastníků. Milovali hromadné krvavé lázně, jak to ostatně potvrzují i archeologické nálezy. Ten poslední oznámili mexičtí archeologové v těchto dnech. Uprostřed chrámového okrsku Templo Mayor, který se nachází na území současného Mexico City, objevili kamenný obětní kámen, na němž bylo navršeno na pět desítek usekaných hlav. Některé lebky měly proraženy otvory na obou spáncích a byly zjevně původně zavěšeny na tyči.

[pullquote_right]V případě Aztéků se nejednalo o obětování jednoho či dvou nešťastníků. Milovali hromadné krvavé lázně, jak to ostatně potvrzují i archeologické nálezy.[/pullquote_right]

Strašná smrt, příjemné peklo

Způsob, jakým byly lidské oběti posílány na onen svět, se lišil podle příležitosti nebo podle toho, kterému z aztéckých bohů byla oběť určena. Nejčastěji takto umírali váleční zajatci a otroci. Těm bylo obvykle vyrváno zaživa srdce a uťata hlava. Méně významní zajatci se dočkali také stažení kůže z těla. Některým se dostalo té cti, že se mohli účastnit obdoby gladiátorských zápasů, v nichž ale měli pramalou šanci na vítězství. Kůže těchto hrdinů pak byla mezi aztéckými válečníky velmi žádaná: čerstvě staženou pak nosili po dvacet dnů a zároveň drželi posvátný půst. Jejich rodinní příslušníci si ovšem mohli nebohé gladiátory dopřát jako proteinové vylepšení svého jídelníčku.

Rituální vraždy měly skutečně masový charakter. Například jeden z nejslavnějších aztéckých vojevůdců Tizoc se k povstalcům v jedné z podřízených provincií zachoval hodně krutě: z válečné výpravy přivlekl na 20 000 zajatců, kteří pak byli jeden po druhém obětováni při zasvěcování nového chrámu v Tenochtitlánu.

Navzdory nezměrné krutosti mnozí Aztékové po rituální smrti toužili. Souviselo to s jejich chmurnými představami o posmrtném životě, kdy je čekala cesta několika stupni pekelných muk. Na únik v podstatě z věčného utrpení měli nárok jen válečníci padlí v boji, ženy zemřelé při porodu, oběti živelných pohrom a v neposlední řadě právě ti, kteří se stali rituálními oběťmi. Nicméně krutost vládnoucí aztécké vrstvy postupně přerůstala v naprosto nepředstavitelnou touhu po krvavých jatkách, takže se ve své podstatě nelze divit, že se řada Aztéků přidala na stranu španělských dobyvatelů, kteří se jim jevili jako záchrana z nebes.

  • 695421

    Nový super web o záhadách http://www.stinlidstva.tode.cz/

  • llll

    těžko říct, jestli je horší za živa vyrvat srdce, nebo za živa upálit, jinak němci i rusáci za druhé světové, zajatce taky masakrovali, čili myslim, že si naše společnost s aztéky v ničem nezadá a rozhodně bych netvrdil, že je nějaká lepší

    • Haha, to je opravdu dobrý vtip. Největší známý masakr zajatců z 2SV je Katyň se 4000 oběťmi, což je v poměru k dnešní populaci směšné číslo. 20 000 bylo v době aztéků jako kdyby dneska zmasili pár stovek tisíc. Nikdo nikdy kromě těhle indiánů neprovozoval takhle krvavá jatka ani tak pravidelná. Nikdy jsem nepochopil proč dneska každý těmi španěly tak opovrhuje a indiány tak lituje. Dnes kdybychom jejich rituály viděli, tak je pochytáme a popravíme za zločiny proti lidskosti. A to právem.

      • lll

        v Katyni bylo 22000 potvrzených obětí, čili jich mohlo být ještě víc, jinak jen židů nemci vyvraždili přes 5 miliónů…
        takže podle mě naprosto srovntelné
        já indiány nelituju, jen jsem chtěl poukázat, že my jsme stejně špatní jako byli oni

      • obět

        Pochytáme a dáme do klece.Jenže jim to právě nařídil ten jejich hloupý bůh a to bylo ufo ten jejich ohnivý had.

      • Qooneroo

        Potíž je v tom, že to vlastně nikdy s těmi obětmi nebylo tak horké. Dokonce ani vykopávky v oblasti Templo Mayor nenaznačují, že by se zde odehrávaly hekatomby takových rozměrů, které již tradičně slouží jako nevyslovená obhajoba genocidy na lidu obou Amerik. Je bezpochyby, že Aztékové byli co se týká obětí těmi nekrvavějšími z námi poznaných národů amerického kontinentu, avšak počet nalezených lidských ostatků očividně obětovaných se ani v nejmenším neblíží tomu co bychom na základě Cortézovské indoktrinace očekávali. Nikde žádný masový hrob s tisícovkami mrtvých (o deseti tisících už vůbec nemluvě), žádná – řekněme svatyně, typu naší kutnohorské Kostnice. Jistě v základech mnoha původních indiánských staveb lze nalézt někdy i – jak ostatně píše i sám autor – desítky evidentních obětí. Nelze však ani náhodou mluvit o vražedných orgiích kosících tisíce či deseti tisíce lidských životů.

        Pokud tedy budeme vycházet z prokazatelných nálezů a relevantních důkazů. Cortézova story – a to at už byl dobyvatelem sebeúspěšnějším – není ničím jiným než tím čím je. Propagandistickou účelovou manipulací, která rezonuje v každé diskuzi o původních amerických kulturách.