Zajímavosti z historie šperků

Ve středověké Evropě se šperky nosily především jako výraz společenského postavení.

0
5022

Šperky z mušlí, kamene a kostí přežily od pravěku. V dávných dobách byly šperky nošeny především jako ochrana před nebezpečím nebo jako znak postavení či hodnosti. Ve starověku bylo stěžejním objevem zpracování kovů, to se stalo velmi důležitou fází ve vývoji šperkařských technik. Časem se staly techniky obrábění těchto kovů sofistikovanější a dekorační techniky čím dál tím složitější.

Zlato, které bylo i v antice vzácným a vysoce ceněným materiálem, bylo pohřbíváno spolu s majitelem, aby ho doprovázelo posmrtným životem. Hodně archeologických nálezů šperků pochází z hrobek, zachovalé zlaté šperky nám přinášejí svědectví tehdejší doby.

Ve středověké Evropě se šperky nosily především jako výraz společenského postavení. Královská rodina a šlechta nosila zlato, stříbro a drahé kameny. Nižší třída nosila šperky z dostupnějších materiálů, jako je měď nebo cín. Na šperku byly ceněny různé barvy dodávány pomocí drahých kamenů a smaltu, lidé je vyhledávali také z důvodu pomyslné ochranné síly.

historie-sperku1
V dávných dobách byly šperky nošeny především jako ochrana před nebezpečím nebo jako znak postavení či hodnosti.

Až do konce 14. století byly drahokamy spíše leštěné než broušené. Jejich hodnota byla dána především velikostí a leskem. Smalt, tedy namleté barevné sklo vypálené za vysoké teploty na povrchu kovu, byl používán jako zdobící prvek, který dodal šperku různé pestrobarevné odstíny. Některé šperky měly zašifrované nebo magické nápisy, které měly chránit svého nositele.

Ze středověku pochází také první doložená zmínka o diamantovém zásnubním prstenu. Rakouský arcivévoda Maxmilián Habsburský ho v roce 1477 daroval Marii Burgundské. Prsten byl osazen úzkými plochými diamanty, které tvořily písmeno „M“.

Renesanční šperky vyjadřují tehdejší zálibu v přepychu. Smalt, který často pokrývá vnější i vnitřní část šperku, je barevnější a komplikovanější. Pokroky v broušení kamenů propůjčují drahokamům vyšší lesk. Do šperků se promítá velký význam náboženství v každodenním životě. Jsou zde také vidět šperky jako symboly moci, jsou nošeny jako projev politické síly.

Design šperků odráží všeobecný zájem o klasicistní antiku, populárními motivy jsou mytologické postavy a scény. Znovu byla oživena starověká technika rytí do kamenů. Dalším kulturním trendem byly portréty jako zvýšený umělecký zájem o jednotlivce. Od poloviny 17. století se objevují změny v oblasti módy a s tím přicházejí i nové způsoby zdobení. Pastelové odstíny tkanin jsou doprovázeny drahými kameny a perlami. Díky globálnímu trhu je k dispozici stále více různých materiálů pro výrobu šperků, vylepšený brus drahokamů dodává kamenům ještě vyšší lesk a třpyt.

Na konci 18. století přichází do obliby diamanty, které září jako nikdy předtím. Zcela tak ovládnou design šperků. Často jsou vkládány i do stříbra, aby povznesly jeho bílou barvu. Dnes, když už umíme vyrobit bílé zlato, si těžko představíme například stříbrné náušnice s diamanty. Tehdy byly nádherné sady diamantových šperků nezbytné pro společenský dvorský život. Lidé si uvědomovali vysokou cenu diamantů, proto se drobné diamantové šperky z tehdejší doby zachovaly, majitelé si často nechávali diamanty přesadit ze starého do nově navrženého šperku.

Z historie šperků je vidět, že i když techniky a materiály pokročily, náš vztah ke šperkům je hodně podobný tomu, jak lidé vnímali své šperky v dřívějších dobách. Stejně jako dříve jsou pro nás šperky často určitým symbolem, ať už společenským, nebo čistě osobním. Představují hodnotu finanční, ale i citovou. Šperky nás doprovází odjakživa a jsou nedílnou součástí našeho kulturního dědictví.