Jak daleko je to z Kundy do Šukačky?

0
7999

Myslíte si, že autor titulku je jen starý sprosťák? Není to sice daleko od pravdy, ale v tomto případě se jedná o trochu něco jiného. Stačí si vzít mapu a nebudete věřit svým očím. No řekněte sami, chtěli byste v České republice bydlet například v Močovicích, Šukačce, či v Estonsku v obci Kunda?

A to není všechno – ještě před pár desítkami let jste mohli v ČR navštívit obce jako Sračkov, Mrdákov nebo Píčov. I když většina obcí své peprné názvy již dávno změnila, pro obyvatele okolních měst a vesnic to stále neplatí. Například osada Malá Lípa na Havlíčkobrodsku se ještě na konci 19. století honosila libozvučným názvem Sračkov. A Sračkovem zůstane už asi navždy, jelikož nový název se mezi místními stále ne a ne ujmout.

Jak jsme již zmínili, většina obcí, které v názvu měly nějaký ten vulgarismus, se už radši přejmenovala. I tak ale dodnes pořád zůstává řada obcí nebo osad, které se za svůj název nestydí, ba naopak. Samotný název je sám o sobě turistickým lákadlem.

„Ze Šukačky můžete rovnou na Onen Svět,“ takto většinou vtipkují  lidé žijící poblíž Javorné na Klatovsku. Šukačka je osada spadající pod nedalekou vesnici Javorná v jihozápadních Čechách. Je známá hlavně kvůli svému názvu a sousedství s vesnicí Onen Svět. Teorie vzniku jejího zvláštního jména pochází ze srbského „šuk“, což v srbštině znamená koza.

„Tolik kosočtverců na jednom místě jinde neuvidíte,“ dodávají pobaveně obyvatelé obce Pičín. Jednotně pak dodávají, že se občas na zdi nebo přímo na ceduli s názvem obce objevuje onen pověstný geometrický obrazec. Přitom obec Pičín je v tom nevinně, název totiž vznikl ze staročeského ženského jména Pieka příponou -ín. Jenže vysvětlete to turistickým vtipálkům…

Část obce Pšov v okrese Karlovy Vary se jmenuje Močidlec. Nedaleko Kutné Hory máme zase obec Močovice. S močí nebo močůvkou ale nemají nic společného. Jak se uvádí v tamních záznamech, název je odvozen od slova močidla. To bylo místo v potoce nebo řece, kde se namáčelo prádlo. Opomenout nesmíme ani obec Kozodírky, která za svůj název vděčí legendě o černé koze. Ta se měla zjevovat vždy před Vánocemi ve skalní díře. Podle pověsti potkalo neštěstí toho, kdo ve skalní díře černou kozu spatřil, a proto se skalnímu místu každý obloukem vyhýbal.

A jaká kuriózní jména obcí ještě známe? Měli jsme tu také Hovnov. Podle slovníku Místní jména v Čechách se takto ve 14. století jmenovala vesnice mezi Borem a Houstouní u Přimdy. Vznikl zkrácením názvu Hovnův dvůr, pojmenovaném po majiteli s tímto příjmením (dochován latinský záznam o Jankovi řečeném Hovno).

A co třeba Kokotsko? Dříve to byla osada zvaná také jednoduše Kokot. Dnes je to Kokotský les a Kokotský rybník u Rokycan. Název pochází ze staročeského kokot neboli kohout.

Proč se stal z Mrdákova na Domažlicku Mrákov? Obec na konci 19. století „pro oplzlý význam základního slovesa mrdati požádala o úřední změnu jména“. Mimochodem, sloveso mrdat znamenalo ve staročeštině hýbat, vrtět, kývat.

Z někdejších Velprd na Mělnicku jsou dnes Veltrusy. Z historických pramenů vyplývá, že původně šlo zřejmě opravdu o hanlivé označení vesnice, kde lidé buď skutečně trpěli větry, nebo přeneseně žvanili, klevetili. Název obce se už na začátku 13. století, kdy se stala majetkem kláštera v Doksanech, změnil na Veltrusy.

Proč k nám pořád jezdí ti Češi?

Tuto otázku si svého času pokládali obyvatelé přístavního města Kunda v estonském kraji Lääne-Virumaa. „Často tu potkáváme skupinky mladých Čechů, kteří se fotí u cedule s názvem města. Samozřejmě dnes už víme, co název obce v Česku znamená,“ řekl jeden z místních obyvatel.

Zdroj: Wikipedia