Ludvík XIV. a jeho pokus dostat na oběžnou dráhu „umělý měsíc“

37
948

Na počátku 60. let minulého století publikoval autor sci-fi Alexandr Kazancev v sovětském tisku článek o tom, že americké radiolokátory údajně zaznamenaly v blízkém vesmíru neznámý satelit. Článek převzala i zahraniční média a pro družici se vžil název černý satelit. Nebylo totiž možné pozorovat ho optickými teleskopy, protože materiál neodrážel světlo. Zjistilo se pouze, že se otáčí v opačném směru vzhledem ke směru rotace Země. V této souvislosti se později objevily spekulace o francouzském králi Ludvíkovi XIV. (1638 – 1715) a jeho astronomech.

[pullquote_right]Vzhledem k tomu, že nikde v okolí nebylo k nalezení, byl pak až do konce svého života přesvědčen, že je prvním králem, kterému se podařilo dostat „umělý měsíc“ na zemskou orbitu.[/pullquote_right]

Možná to zní neuvěřitelně, ale v roce 2000 uplynulo už 300 let od prvního pokusu vystřelit na oběžnou dráhu první umělou „družici“. V roce 1700 se o to u příležitosti oslav nástupu nového století pokusili Ludvíkovi inženýři. Bronzové jádro, které vystřelili ze speciálně upravené pušky, zmizelo někde v oblacích. Královští astronomové ujišťovali krále i dvořany, že se dostalo na oběžnou dráhu, a protože bylo předtím pečlivě vyleštěné, bude jako „nová luna vytvořená člověkem“ dokonale odrážet sluneční světlo. Skeptické hlasy se objevily už tehdy, a Ludvík proto pro jistotu vyslal do okolních lesů vojáky, aby se podívali, zda vystřelené jádro přece jen nedopadlo někam na zem. Vzhledem k tomu, že nikde v okolí nebylo k nalezení, byl pak až do konce svého života přesvědčen, že je prvním králem, kterému se podařilo dostat „umělý měsíc“ na zemskou orbitu. Za odměnu také udělil svému hlavnímu astronomovi řád.

Kuriózní ovšem je, že krátce po Ludvíkově smrti v roce 1717 zaregistroval jiný francouzský astronom A. Boulle na zemské oběžné dráze rychlý pohyb neznámého tělesa, které zářilo stejně jasně jako Venuše. Objekt pozoroval i následující den. Zaregistrovali ho i další astronomové, a když vypočítali jeho dráhu, nebylo pochyb o tom, že jde o nějaký satelit. Dnešní astronomové ale vědí, že na zemské oběžné dráze je  vždy minimálně i jeden přirozený „dočasný měsíc“, se kterým Ludvík XIV. neměl nic společného, a nemůže jít ani o žádný „černý satelit“. Tato tělesa měří v průměru obvykle jeden metr a kolem naší planety vydrží obíhat obvykle deset měsíců. Prvním spolehlivě zdokumentovaným tělesem tohoto typu byl objekt 2006 RH120.

Zdroj: planeta.moy.su