Pohřebiště dávných bohů

0
557

Nenápadný ostrov Keros v Egejském moři skrývá tajemství, které se zatím nepodařilo jednoznačně rozluštit. Archeologové si již několik let kladou zásadní otázku: Máme co dělat s nějakým rituálním centrem, nebo jsme narazili „jenom“ na pravěkou skládku?

Keros byl osídlen už před téměř 5000 lety. Tehdy v egejské oblasti vzkvétala krétsko-mykénská kultura, která se vyvíjela pod silným vlivem vyspělejších kultur z Blízkého východu a z Egypta. Vyznačovala se jednoduchým, ale velmi působivým uměleckým slohem, pro který jsou typické například známé stylizované postavy z Kyklad nebo slavné stavby z Mykén.

Zlatý důl se stal „postrachem“ archeologů

Na Kerosu nacházeli archeologové svědectví o této kultuře už dlouhá desetiletí. Před časem ale objevili něco, co si nedokázali nejdříve vůbec vysvětlit. Při jednom ze svých průzkumů narazili na obrovské naleziště zbytků rozličných nádob a figurálních plastik. Na první pohled se jednalo o archeologický „zlatý důl“. Desetitísíce úlomků nabízely tolik materiálu ke studiu, že si o tom může nadšený průzkumník nechat většinou jenom zdát.

Jenže podrobnější studium uvrhlo vědce do mírného zoufalství. Při třídění nálezů se jim nedařilo najít zbytky, které by k sobě patřily. Připadali si spíše jako na velkém smetišti, z kterého nevedla žádná cesta ven.

Podivná pohřební turistika

Většina nálezů je stará 4 000 až 4 500 let. Archeologům se nakonec podařilo alespoň částečně „identifikovat“ zbytky asi 500 zvláštních plastik postav a 2 500 mramorových nádob. Výzkum ojedinělého naleziště vede profesor Colin Renfrew z Cambridgské univerzity, který zatím jen opatrně hovoří o tom, na čem s kolegy pracuje. Sám se ale přiklání k tomu, že se asi nejednalo o skládku v tom smyslu, jak ji chápeme dnes my.

„Zdá se, že jsme narazili na místo, kam staří Egejci odváželi posvátné nádoby a sochy, nejspíše posvátných božstev, které už dosloužily nebo jim přestaly vyhovovat. Nedokázali je jen tak vyhodit nebo zničit, ale měli pro ně jakési pohřebiště, kam posvátné předměty odváželi a tam se s nimi loučili,“ vysvětluje Renfrew.

Této teorii nasvědčuje i to, že na nedalekém ostrůvku, který je od Kerosu na dohled, se našly pozůstatky obytných staveb ze stejného období jako nálezy střepů. Někteří z vědců jsou přesvědčeni, že se jednalo o jakýsi ubytovací komplex pro ty, kteří na Keros přijížděli, aby zde provedli nebo navštívili ony „odsvěcovací“ rituály. I tyto budovy byly z mramoru, tedy z materiálu, který byl v oblasti běžně dostupný.

Jestli je tato teorie správná ale musí potvrdit ještě další výzkum a hlavně mravenčí práce s podivnými zbytky z dávného pohřebiště nepotřebných věcí.