Logicky uvažující stromy a žárlivé květiny

7
2714

Nejnovější botanické výzkumy vedly k překvapivým závěrům: rostliny mají svědomí. A dost možná že mají i duši. Dnešní velmi citlivé přístroje prokázaly, že rostliny dokážou rozlišovat lidi, reagují na hudbu, mají paměť a vnímají emoce, dokonce i takové, jako je láska nebo žárlivost. Experimenty také zjistily, že rostliny pociťují bolest, radost a strach.

Již v roce 1966 prokázaly pokusy s detektorem lži, že rostliny rozeznávají lidi. Jeden z účastníků experimentu hrál roli mučitele a rostlině lámal listy a větve. Druhý figuroval jako léčitel a o rostlinu staral, zaléval ji a ošetřoval její poškozené části. Rostlina pak oba velmi dobře rozlišovala. Když do místnosti vstoupil „nepřítel“, vydávala silný elektrický signál, který bylo možné vnímat jako výkřik. Když do místnosti vstoupil „léčitel“, rostlina se uklidnila a její elektrické „napětí“ se významně snížilo. Reagovala také na myšlení účastníků experimentu, velmi „emotivně“ dávala najevo nesouhlas, když zjistila, že jí má být ustřižen list.

I pozdější britské experimenty prokázaly, že rostliny dokážou detekovat elektromagnetické vlny a vnímat naši mysl. Zjistilo se také, že si velmi dobře pamatují, jak se o ně kdo stará. Němečtí výzkumníci vyvinuli přístroj, s jehož pomocí je možné slyšet, jak rostliny vyjadřují své emoce. Když jsou ve stresu, aktivně vypouštějí plyn etylén. V závislosti na koncentraci etylénu vydává přístroj různé zvuky. Novináři, kteří se experimentu zúčastnili, uvedli, že když utrhli orchideji okvětní lístek, z reproduktorů bylo slyšet, jak květina doslova křičí bolestí.

Rostliny mají rády Bachovu hudbu

Již v roce 1966 prokázaly pokusy s detektorem lži, že rostliny rozeznávají lidi.

Další pokusy prováděné v nejrůznějších laboratořích po celém světě potvrdily, že rostliny jsou ve skutečnosti složité organismy, které mají paměť, svaly, nervy a hudební vlohy. Trápí je nachlazení, špatné trávení i nuda. Vědci z univerzity v Tübingenu zjistili, že ve špičkách kukuřičných výhonků je receptor, podobný lidské zřítelnici, který dokáže absorbovat sluneční světlo. Díky tomuto receptoru se může rostlina orientovat podle slunce. Pokud se koneček zakryje, rostlina oslepne. Stejným receptorem jsou vybaveny i další rostliny, z čehož vyplývá, že vidí svět kolem sebe.

Další experimenty prokázaly, že rostliny dokonce slyší. Pokud se zemědělským kulturám pouštěla pravidelně hudba, úroda se zvýšila až o 60 procent. Rostliny jsou dost sentimentální, nejvíc se jim líbila indická hudba – během pokusu se stébla obilí natáčela vždy směrem k reproduktorům. Velmi oceňovaly i klasickou hudbu, zejména Bachova varhanní díla. Zato rocku a metalu nefandila ani jedna z nich, během pokusů se odkláněly od zdroje zvuku, vadly a vyžadovaly silnější zálivku.

Zamilovaný fíkus a žárlivý kaktus

Rostliny se dokážou i zamilovat. V jedné britské botanické laboratoři pracovala mladá dívka, do které se zamiloval fíkus. Kdykoli vstoupila do místnosti, ukázala se na monitoru, připojeném k fíkusu, jasně červená sinusová křivka, která se chvěla, když se dívka přiblížila. Jednou se laborantka rozhodla flirtovat s kolegou a fíkus začal tak žárlit, že monitor vyřadil z provozu. Z odborné literatury je znám i další případ – jistý vědec z New Jersey měl u sebe doma žárlivý kaktus. Připojil ho k detektoru lži, a pokaždé, když se v jeho domě objevila žena, kaktus to velmi těžce nesl. A doslova trpěl, když měl muž sexuální styk.

Další experimenty prokázaly, že rostliny dokonce slyší. Pokud se zemědělským kulturám pouštěla pravidelně hudba, úroda se zvýšila až o 60 procent.

Bacha, nepřítel na obzoru!

Zoologové z Jižní Afriky zjistili při pokusech s žirafami a antilopami, že některé rostliny si vyměňují informace o blížícím se nebezpečí. Prokázali, že akácie v případě ohrožení vypouštějí etylén a varují tak ostatní stromy, že nepřítel se blíží. Zjistili i další zajímavou věc. Stromy a keře, které dostanou varování, začnou v listech vyrábět jed, který poškozuje játra přežvýkavců. Podle Jihoafričanů jde jednoznačně o princip kolektivní sebeobrany. To ostatně prokázaly i pokusy izraelských vědců. Ti zase zjistili, že v případě nebezpečí rostliny simulují, že jsou napadeny hmyzem a jsou tudíž nepoživatelné – na listech a stoncích vytvoří podivné útvary připomínající housenky nebo mšice.

Řada odborníků se domnívá, že rostliny mají také paměť. Je zřejmé, že si velmi dobře pamatují, co se jim stalo v minulosti. Podle některých vědců jsou nadány rozumem na stejné úrovni jako živočišné druhy. Už sám fakt, že rostliny tvoří 99 % zemské biomasy, svědčí o tom, že oproti ostatním živočichům se s přírodou dokážou „domluvit“ nejlépe.

Zdroj: paranormal-news.ru