Pondělí, Leden 21, 2019
V naší západní civilizaci je dnes běžně akceptována Darwinova teorie o tom, že moderní člověk vzešel před desítkami milionů let z primátů, a že tedy našimi nejbližšími příbuznými jsou lidoopi. Ale i tato teorie má své slabiny a soudobá věda s ní souhlasí v podstatě jen proto, že žádnou lepší nemá. Ovšem i mezi vědci se najdou pochybovači, kteří dovedou poukázat na slabá místa, a nabídnout jiné řešení.
Pokud vás titulek článku překvapil, je zřejmé, že jste až dosud nepřišli do styku se speciálními hydrofony, které dokážou detekovat rybí zpěv.
Jak známo, psi nejsou na zimu tak citliví jako člověk. Jejich tělesná teplota se pohybuje mezi 37,5 a 39 °C, čili mají vyšší metabolickou teplotu než my. Ale co když vám dítě položí tuhle otázku: Zebou pejsky tlapky? Můžete jim klidně odpovědět: Ne.
Ačkoli pandy velké mají zažívací trakt přizpůsobený k přijímání masité stravy, přesedlaly na konzumaci těžko stravitelného bambusu. Na rozdíl od býložravců, kteří mají obvykle dlouhá střeva a několikametrový žaludek, kde se zpracovává špatně stravitelná rostlinná potrava, mají totiž stejně jako ostatní šelmy krátké střevo. Chybí jim navíc enzymy rozkládající rostlinnou celulózu. Jak to, že jim tedy bambus nevadí?
Tajemný nízkofrekvenční zvuk v Jižním oceánu, o kterém jako první informovaly posádky vojenských ponorek v 60. letech minulého století, vydávají antarktické velryby, konkrétně plejtvák Balaenoptera bonaerensis.
Oblaka seřazená do pásů v podobě vln zvaná undulates vyfotografovala 11. května obyvatelka Lofot.
Obří »lagarfljótský had« (isl. Lagarfljótsormur, Lagarfljotsormurinn), který údajně obývá vody islandského jezera Lagarfljót, skutečně existuje.
Bojíte se pavouků? Pak buďte rádi, že nežijete v jižní Americe, kde se vyskytuje Theraphosa blondi („birdeater goliath“), což je pravděpodobně největší pavouk na světě. Obývá deštné pralesy, a přestože se mu v angličtině říká „birdeater“, jídelníček tohoto nebezpečného lovce se skládá hlavně z hmyzu i poměrně velkých obratlovců.
Třeskutá zima, nekonečné ledové plochy věčného ledu...tak si většina z nás představuje Antarktidu. V nejtemnějších hlubinách tamějšího oceánu ale existuje svět, jak vystřižený z románu Julese Vernea, jenž vyrazil dech britským oceánologům, kteří se do této podivuhodné říše vydali na průzkum.
Pod antarktickým ledovým příkrovem leží v hloubce čtyř kilometrů obrovská vodní plocha - podzemní jezero Vostok. S rozlohou 14 000 km² a průměrnou hloubkou 500 m jde o jedno z největších jezer na světě. Ruští vědci z něj chtějí pomocí vrtu odebrat vzorky. Lze očekávat mnohá překvapení, protože jezero a jeho ekosystém jsou od zbytku světa dokonale izolovány ledem po dobu nejméně 14 miliónů let. Samotné jezero se vytvořilo někdy před 30 milióny let, kdy v Antarktidě panovalo ještě mírné podnebí.

Sleduj nás

9,440FanoušciTo se mi líbí
43NásledovníciNásledovat
123NásledovníciNásledovat