Proč nám vesmírné agentury tají pravdu?

44
1399

Nejen americká NASA, ale i ruský Roskosmos nám tají, co se ve skutečnosti děje na oběžné dráze Země. Jsou o tom přesvědčeni ruští uživatelé internetu. Co je k tomuto závěru vede? Z ruské meteorologické družice Elektro L nyní přicházejí zbrusu nové snímky naší planety ve vysokém rozlišení. Jsou pořízené na jeden záběr a nejde o kompozice složené z mnoha fotografií, jak bývá u podobně velkých záběrů obvyklé.

Sonda je umístěna na geostacionární dráze ve výšce cca 40 000 km nad zemským povrchem a jednou za půl hodiny pořizuje snímky celé polokoule v rozlišení 121 megapixelů (jeden bod na snímku odpovídá jednomu kilometru na Zemi). Ve výbavě satelitu je i infračervená kamera, v jejímž spektru dobře vyniká vegetace.

A teď pozor – na snímcích nejsou opět k vidění žádné hvězdy. Proč? Proč není vidět Měsíc? Proč nevidíme mezinárodní vesmírnou stanici ISS? Proč na nich nejsou zachyceny další sondy na oběžné dráze kolem Země?

Co se děje na naší oběžné dráze a v nejbližším vesmíru, který nás obklopuje? Tuto otázku si kladou ruští blogeři, kteří poukazují na to, že neexistuje jediný snímek naší planety, na kterém by byly vidět hvězdy. Týká se to nejen snímků, které pořizuje Roskosmos, ale i těch, které nám předkládá americká NASA. Proč jsou retušovány? Co nám vesmírné agentury tají a co se lidstvo nemá dozvědět?

Zdroj: planeta.moy.su

  • Peam

    Možná jsou retušovaný protože se chtěli zameřit přímo na zemi né na to aby lidé říkali ,,Jé ten Měsíc, jé ty hvězdičky“.

    • Peam

      ,,Jé ty satelity“.

      • Peam

        Prostě chtěli lidem ukázat krásnej snímek krásné Země. (Můj názor). :)

  • mafioSSi

    dobře, za předpokladu, že osvícená země vyvíjí takové světlo, že nejsou hvězdy v pozadí vidět, proč když Země osvícená není, hvězdy alespoň trochu nevystoupí… jsou jasnější než neosvícená Země

  • mykanec

    @ Iv (reakce na koment z 7.6.2012 v 19:20)

    Vezmu to postupně.

    „Ale no tak, ty hadam nie si clenom Syzifos…“
    Nejsem členem jmenovaného klubu. Nevím, proč mi připadá, jako by podle Vás, člensví mělo být něčím nemorálním nebo neetickým.

    „1, Google Earth zobrazuje fiktivny vesmir…“
    Domnívám se, že Google Earth NEzobrazuje fiktivní vesmír, ale reálné fotografie povrchu reálné zeměkoule (Marsu, Měsíce), pořízené z různých výšek.
    fiktivní = spočívající na fikci, vymyšlený, smyšlený, neskutečný, nereálný (slovník cizích slov).
    Že tam je mnoho voleb umožňujících ovlivnit množství zobrazovaných informací vím.
    V daném případě jsem měl na mysli možnost najet si nad nějaké větší město a postupným „vznášením se“ se dívat jak se zmenšuje až zmizí a průběžně sledovat v pravém dolním rohu údaj o výši pohledu (pokud máte zatrženou volbu ‚Stavový řádek‘).
    Doporučuji si při těchto hrátkách vypnout v ‚Postranním panelu‘ volbu ‚Hranice a značky‘ a náhle při větší výšce pohledu vše „lidské“ jako kouzlem zmizí.

    „2, Fotografie vo vysokom rozliseni…“ … „Ergo teda okolo zeme ich bude ako nasrate na tej snimke keby ich nevyretusovali.“
    Není potřeba nic retušovat, všechny světelné body jsou pro danou fotografii moc malé, takže je nemůže zaznamenat. (viz. dole)

    „3,Existuje kopa snimok z druzic ale aj z ISS…“
    Družic létá kolem Země jak máku. Pokud se nepletu, tak největší z nich ISS je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem 350 km.
    Při jejích rozměrech 51x109x27 metrů je hluboko pod rozlišovací schopností inkriminované fotografie – tudíž nemůže být vidět. Nevím co je na tom k nepochopení.
    Pokud by posvítila laserem (jak se zmiňujete o bod výše) na tu družici co dělala snímky, tak by ji buď oslnila a snímek by byl znehodnocen (možná i čip), nebo by se nestrefila a pro kameru by jakoby neexistovala.
    Není možné aby osvítila pouze některý pixel na snímači kamery aby ji bylo na výsledném snímku vidět.
    Ano, existuje mnoho snímků z družic, ale ty jsou zajisté dělané s naprosto jiným (jemnějším) rozlišením.

    „4, Len tak mimochodom…hadam si nemyslis…“
    Netuším jaké objektivy mají na té družici a pevně věřím, že jsou schopni s příslušnou optikou zobrazit „blechu na psovi“.
    Jedna věc je rozlišení snímacího čipu (121MP) a jiná rozlišení fotografií o kterých se píše v článku.
    Spousta lidí zřejmě tato dvě rozlišení zaměňuje.
    Za předpokladu, že je snímací čip čtvercový, tak má 11 000 x 11 000 buněk a záleží na použité optice jak se využijí. Za předpokladu, že má být zobrazena najednou celá Země o průměru 12 756 kilometrů, tak opravdu připadne na jednu čipovou buňku přibližně jeden kilometr povrchu. Tato buňka může zaznamenat najednou jen jednu barvu (odstín) a jeden stupeň jasu. Prostě, co je na daném kilometru největší, tak převáží a zabarví celou buňku. Proto, co je menší než kilometr, nemůže být vidět.
    Doufám, že je to už jasné.
    Samozřejmě s jiným objektivem tentýž čip může zobrazit i detaily. Vše je to o použité optice a účelu snímku.

  • mykanec

    @ Tom (koment 24.5.2012 v 17:48) a další, kteří se neustále podivují proč na snímcích a videu není vidět stopy lidské činnosti.

    Pro začátek malé opakování základních údajů:
    rozlišovací schopnost fotografie – 1 pixel snímku je cca jeden kilometr
    vzdálenost vesmírné stanice – 40 000 km
    průměr Země – 12 756 km
    (pro porovnání) velikost naší prťavé republiky – cca 460 x 260 km
    (pro porovnání) velikost Prahy cca 18 x 15 km
    (doufám že se nebudeme hádat o jednotlivé kilometry)

    Pokud si tyto, pro běžný život nesnadno pochopitelné rozměry trochu upravíme, dostaneme srozumitelnější obraz:

    vzdálenost vesmírné stanice – 40 m
    průměr Země – 12,75 m
    velikost naší prťavé republiky – cca 0,46 x 0,26 m (46 x 26 centimetrů)
    velikost Prahy cca 0,018 x 0,015 m (18 x 15 milimetrů)

    Největší mě známá hromada šutru vytvořená člověkem je pyramida, která má v reálu čtvercovou základnu o straně 230 metrů, což po úpravě činí na modelu mušinec o velikosti (no mušince) – nemůže být zobrazena. (ani čtyři pyramidy pohromadě by nebyly na fotkách zachyceny – méně než kilometr/pixel)

    Největší dopravní stavby (a nic většího lidstvo netvoří (mimo průserů)) – dálnice a letiště – sice na délku přesahují ‚pixelovitost‘ obrazu, ale na šířku jsou pod rozlišovací schopností vesmírného foťáku – nemohou být zobrazeny.

    A nyní si představte, že na stěnu nějakého domu namalujete kruh o průměru 12,75 metrů (zeměkoule), v tomto kruhu kosodélník 46 x 26 centimetrů (naše republika) a v tomto kosodélníku flíček 18 x 15 milimetrů (Praha) a odstoupíte o 40 metrů. Máte pocit že Prahu o velikosti cca půl malé poštovní známky budete na tuto vzdálenost čtyřiceti metrů vidět? (a že je pro pěšího člověka Praha flák světa)
    Např. taková Paříž – ani z výšky jednoho sta kilometrů není s jistotou poznat že je to umělý výtvor.
    Tomem zmíněné lodě na móři – rozměr pod kilometr, stopa za lodí rozhodně nemá „50 mil“ a i kdyby, zase je tu šířka pod kilometr.

    Dle mne prostě není naděje na danou vzdálenost cokoliv ‚lidského‘ na snímcích vidět.
    Znovu opakuji, spusťe si prg. Google Earth (pro takovéto hrátky ideální program) a zjistíte, že z výšky řádově STOVEK kilometrů není po lidstvu ani stopy, a zde se jedná o vzdálenost v DESÍTKÁCH TISÍC kilometrů.
    Doufám, že na fotografiích tolik postrádané noční osvětlení měst není již zapotřebí vysvětlovat.
    Jak jsem psal již jinde – jsme jen namyšlená dočasná plíseň na povrchu planety.

    Zapomeňte, alespoň v tomto případě, na nějaké konspirační teorie o zatajování.
    Pokuste se řídit rozumem a nebuďte líní si raději než sborové nadávání na vlády a agentury vzít kalkulačku, najít si na webu či jinde odpovídající informace a zapracovat na tom.
    Nebolí to. Lenost a s ní ruku v ruce jdoucí blbost bolí.

    (pokud jsem se dopustil nějakých chyb – neváhejte a ukamenujte mne)
    (jen by mne zajímalo, za co dostanu červené body, zdali za věcné chyby, či za to, že jsem vám polámal hračku a nemáte na co nadávat)

    • Iv

      Ale no tak, ty hadam nie si clenom Syzifos. To co pises vypada presvedcive ale:
      1, Google Earth zobrazuje fiktivny vesmir a pre lepsiu prehladnost len to co si zvolis.
      2, Fotografie vo vysokom rozliseni – zaznamenavaju intenzitu svetelneho zdroja a nie zdroj samotny. Inac. Ak namieris obycajne laserove ukazovatko (zelene ma najvacsi vykon) na lietadlo skoro okamzite mas na krku vysetrovanie lebo senzor v eroplane identifikuje zdroj a automatika zabezpecila odoslanie jeho polohy podla GPS. Presne tak isto sa pre CCD snimac javi akykolvek zdroj svetla vo vesmire. Ergo teda okolo zeme ich bude ako nasrate na tej snimke keby ich nevyretusovali.
      3,Existuje kopa snimok z druzic ale aj z ISS kde vidiet na orbite svetelnych zdrojov kolko len chces.
      4, Len tak mimochodom…hadam si nemyslis ze na tej meteorologickej druzici nemaju objektiv ktory by ti ukazal s tym (obludnym 121MP) senzorom detaily ze by ti spadla sanka aj z tej vysky. Pravda ovsem je ze tie nikdy neuvidime.

      • mykanec

        @ Iv
        Jelikož je odpověď poněkud delší, je v samostatném komentu v 8.6.2012 v 05:48

      • Jerry

        Já si myslím, že hvězdy musely být vyretušovány, protože družice, která snímky fotila oběhne zemi 1x za den. Hvězdy tím pádem mění polohu. A pokud je expozice delší, tak by tam byly i čmouhy. Prostě bez hvězd to je působivější, jinak by to vypadalo hrozně, bylo by jich tam strašně moc a neostré.

  • Honza

    Prostě nechtějí mít v pozadí rušivé elementy, které by rušily krásnou podívanou na naši planetu :D

  • ddd

    A co kdyby tak naši milovaní Anonymous, pry bojovnici za internetovou svobodu, nejvíce ji narušující, konečně přestali trapně hackovat, zneužívat, vyřazovat weby kdejaké stránky moci a všeho co se JEJICH nazorům a ničím jiným nelíbí a radši se zaměřili na to dostat se k NASA a RUskKosmosu? Možná přinesli by užitečnější informace, vzdělání lidstva, než blokovat weby politikům, na které se po jejich opětovném zprovoznění jdou tím spíš lidi podívat jak vlastně tyto stránky vypadají….
    Chtělo by to špeha do „vesmírných agentur“ a zjistit, kolikrát už „vědátoři“ si pokecali, popili, zahulili s mimozemšťany, kolik technologií jim mimoz. prozradili/poradili a které pak pozem. vydávají za své objevy….(sry za můje tšeštin)

    • Pata

      mas recht kamo,musi ukrast DATA!

    • Jirka

      to by bylo hezké, ale předpokládám, že to už má nasa ošetřené tak, že přes net se nikdo k žádným důležitým informacím nedostane, protože je tam pro jistotu prostě nemaj

      • wayfarer

        teraz je nový príspevok..:) ddd splnil sa ti sen..:))

    • Ondřej

      Víš nasa a ruská vesmírná atd. to nemají online víš :) oni moc dobře ví že by se mohla stát krádež proto to mají v šanonech nebo na hdd někde hluboko hluboko pryč kde se na ten počítač nikdo z dálky nepřipojí všechny nejtajnější informace si zjistíš jenom tak že příjdeš k počítači nebo do archivu a najdeš si to nebo si to dáš na flashku :) Přemýšlejte taky prosím kdo by dával tak tajné info. přístupné celému světu. Prostě se tam nikdo nedostane.

  • Hmm, co jsem dosud viděl fotografie naší planety, tak vypadaly podstatně jinak co se týče barvy. Zarazily mě ty hnědé až červené oblasti, které jsem dosud na jiných fotkách neviděl…

  • Tom

    Stejně proč se planeta mezi jednotlivými snímky pohybuje….průvan?

    • kazanek

      Garvitačni oscilace-tak by se do možna dalo nazvat.To je tím že na planetu pusobí gravitačne slunce a mesíc,to ma prave za nasledek“kolíbání“planety.Rozhodne v tom nehledej žadny spiknutí.

      • Tom

        Já v tom tentokrát hledal otevřené okno a korekci polohy, byla to samozřejmě nadsázka …. i když tahle korekce se na meteosatu neobjevuje…..:-) holt lepší mašinka

  • Rudys

    a taky dobrý, že tomu foťáku v noci nesvítí sluníčko do očí, že? :o)

  • mykanec

    @ Tom (reakce na koment z 22.5.2012 v 19:08)
    Vezmu to od konce.
    Píšete:
    „Donedávna nejlepši cipy co kdy byli vyrobeny mají rozliseni 2! MPx“…

    Zde (http://www.megapixel.cz/sony-alpha-a77-16-50-mm) je v prodeji foťák s „Snímač CMOS Exmor™ APS HD s rozlišením 24,3 megapixelu“

    Vykopírováno odtutd: http://translate.google.cz/translate?hl=cs&langpair=en%7Ccs&u=http://en.wikipedia.org/wiki/Image_resolution
    anglicky: It is about 70 Mpix, which is currently highest resolution single sensor digital cinema camera (as of January 2012).
    gůglovina: Je to o 70 Mpix, který je v současnosti nejvyšší rozlišení, jeden snímač fotoaparátu Digital Cinema (od ledna 2012).

    Dále by myslím neměl být ani pro „rusáky“ technický problém vzít např. 4 čipy a dát je do čtverce jako jeden ‚megačip‘ a tak by se mohlo pokračovat. U kosmické techniky nehraje výrobní cena roli.
    Tolik snad k rozlišení.

    A nyní atmosféra.
    Píšete:
    „Rikam, že tyhle snimky naprosto postrádaji atmosféru…..jsou videt jen mraky…eeee oblačnost , ale ne atmosfera.“

    Zdroj: http://wikipedia.infostar.cz/e/ea/earth_s_atmosphere.html
    (volně přeloženo do lidštiny:)
    „Úplně celá atmosféra „na výšku“ se opticky chová jako atmosféra při hladině moře na vodorovnou vzdálenost 7,81 kilometru.“
    A na tuto vzdálenost toho z atmosféry myslím moc vidět není. (mimo zakouřeného ostravska, a to v kosmu zatím nelítá)

    Osvětlení měst.
    Píšete:
    „vysvětlete mi prosím, proč nejsou vidět v noci žadná města?“
    „… a najednou máme čip 120 mega s precizni schopností mazat dopady civilizace…“

    Spusťe si prg. Google Earth a nastavte si výšku pohledu na cca 40 000 km tak jak se to píše v článku a představte si, že by mělo být vidět osvětlení měst. To snad mluví samo za sebe.
    Změřte si na mapě velikost nějakého města a převeďte si to na „pixel=km“ a uvidíte, jestli je možno vidět na vzdálenost 40 000 km nějakou stopu lidské činnosti, takže žádná „precizni schopnost mazat“ není zapotřebí.
    Prostě jsme jen namyšlená dočasná plíseň na povrchu planety.

    • Tom

      Ano pane kolego, Váš příspěvek je logická úvaha. :-)) Uvažoval jsem, že by aspoň mohlo být vidět znečištěné moře kolem Bankogu, Indie, Afriky. mně ten snímek přijde až příliš čistý. Faktem je, že z takové vzdálenosti a v takovém rozlišení ještě nikdo nic neposkytl, takže na druhou stranu není s čím srovnávat. Stáhnu si dnes nebo zitra originál a pokud mi neshoří počítač dám vědět a třeba i s popelem na hlavě a omluvou, jestli je nebo není vidět lidská činnost. Ty čipy o kterých jsem psal má na Marsu Spirit a Oppurtunity. Jsou vyjmečné tím, že každý !pixel! má svou optiku, která pro tento účel byla vyrobená bez jakých koliv tolerancí. Bohužel po změnění algoritmu vyhledávání u googlu se takové to informace špatně dohledávají, protože přednost mají úplně jiné weby …. takže co se týče archívních věcí je net nepoužitelný….:-(((

  • Ehmmmm Sonda je umístěna na geostacionární dráze ve výšce cca 40 000 km nad zemským povrchem a jednou za půl hodiny pořizuje snímky celé polokoule v rozlišení 121 megapixelů (jeden bod na snímku odpovídá jednomu kilometru na Zemi). Ve výbavě satelitu je i infračervená kamera, v jejímž spektru dobře vyniká vegetace.

    A teď pozor – na snímcích nejsou opět k vidění žádné hvězdy. Proč? Proč není vidět Měsíc? Proč nevidíme mezinárodní vesmírnou stanici ISS? Proč na nich nejsou zachyceny další sondy na oběžné dráze kolem Země?
    … Teda já nevím, ale ani ISS ani sondy nedosahují velikosti kilometru, aby to vydalo alespoň na jeden bod. Měsíc je tutově mimo záběr a hvězdy jsou spolehlivě přesvíceny Zemí. Ještě nějaké konspirační dotazy???

    • Tom

      JA ja ja se hlasím :-)))) Já to mu nerozumím proč ta fotka je tak jasná ? čistá mraky jen bílé je spousta družic tak vysoko ktere taky foti ale jejich snimky ac s mensim rozlisenim dobra nejsou takove detaily vypadaji naprosto jinak rekneme verohodneji. Jo a Infra kameru ma kazda meterologicka druzice…..

      • Mraky, alias vodní pára, jsou vždy bílé, neb jsou nasvíceny zhora sluncem. Navíc fotka je dělaná ve VIS a IR. Udělat nějakou gamakorekci snad není problém, ne? Ještě nějaké dotazy? Proč pořád hledat záhady, tam, kde nejsou? Aby se mohlo přehlížet, co je opravdu k divení?

        • Tom

          pane JA, to co lítá atmosférou neni vždy jen vodní pára. Zeptám se, protože jsem tupec s čim fotite? :-) Rikam, že tyhle snimky naprosto postrádaji atmosféru…..jsou videt jen mraky…eeee oblačnost , ale ne atmosfera.
          A pane Já vysvětlete mi prosím, proč nejsou vidět v noci žadná města? taky malo sviti jako hvezdy? ……….. Mně se to prostě nezda. Donedávna nejlepši cipy co kdy byli vyrobeny mají rozliseni 2! MPx, A byli vyrobeny jen 4 na Světě. a Ani jeden z nich se nenachází na Zemi…..a najednou máme čip 120 mega s precizni schopností mazat dopady civilizace 40 000km nad hlavou a ještě z RUSKA :-))))) Rusaci vždy měli vynikajicí optiku …. ale v tom to připadě mám pochybnosti.

          • wayfarer

            Tom…väčšinou som ti oponoval, ale teraz s tebou musím výnimočne súhlasiť..:)

          • Komu není s hůry dáno, v apatice nekoupí. To nemá cenu. Trochu praxe by to chtělo, ne jen konspirativní teorie.
            Ostatně, mám zde na zařízení vedle sebe chip s 14MPx bratru za cenu cesty do Prahy a zpět. Božínku, nejsem nějakej ten James Bond???

          • Tom

            Tak to pak vše vysvětluji i pro mně jako naprostého laika. A božínek nepomůže. Jistě kolem planety lítají mejdlové krabičky a pořizují uchvatné fotky….mě zhůry dáno není. Rád si rozšiřuji obzory a dokonce se nechám i poučit….pane Ja myslíte praxe focení z volného prostoru? Opravdu si myslíte že tam nahoře jsou stejné podmínky? pro mejdlové krabičky? co máte teď vedle sebe ?

          • mykanec

            @ Tom
            Jelikož je odpověď poněkud delší je v samostatném komentu v 22.5.2012 v 22:41

  • michal

    Ahoj lidi k tomu focení,, zkusili jste někdy fotit hvězdnou oblohu? já ano a všimli jste si že musite mit dlouhou expozici , čili mít např. 5sec. otevřenou závěrku? to je kvuly slabemu světlu od hvězd aby byly vubec vicet na fotce.. a když přiblížíte fotku na pc zjistite že tečky nejsou tečky ale jsou to čárky, je to zpusobeno tim jak se planeta za tech 5sec. otočila … a tedka si vemte že 40000km nad planetou použijete stejnej system focení ale jenom s tím rozdílem že závěrka onoho fotáku je otevřená pouze 0,25sec.což znamena že se okolní slabé světlo nema šanci odrazit na senzoru fotáku a tudiš nema šanci se objevit na fotografii.. když vezmu dodatečnou upravu snímku aby vypadal tak jak vypadá.. je to logické .. a uvědomte si že fotit z povrchu planety hvězdnou oblohu je něco jineho než fotit planetu z výšky 40000km.co se týká osvětlení v obou připadech je to jiné planeta je mnohem větší zdroj světla kterej je nutno dostat na fotku .. proto tak krátká expozice.. kdežto hvězdy jsou velice slabe zdroje proto je nutná dlouhá expozice..samozřejmně zaleží taky na nastavení tzv. ISO fotáku což je citlivost čim vyšší ISO tim vyšší šum na fotce… rusko prostě hleda problem kterej se řešil už od prvních snímku ktere pořidily jiné sondy.

  • Podle mě to jsou už upravená data. Pravda je, že aby kamery správně exponovaly povrch Země, nemohou zároveň správně exponovat její tmavé okolí.

  • když fotím slunko tak je taky všude kolem tma.
    když budu fotak zeměkouli tak je to světlý předmět na sakra černém pozadí a ty hvězdy nemají zas takovou světelnou intenzitu aby byly vidět a když tak to bude jako smetí a bude to vypadat velice, ale velice vošklivě.
    odhaduji, že ta mašina co to fotí má měření se zdůrazněným středem aby vynikly a byly správně exponované detaily na zemském povrchu a ne to smetí kolem. měsíc???? no 40.000km není zas taková vzdálenost aby se tam objevil i když pro představu je to asi tolik kolik měří zemekoule po obvodu rovníku. Což ve srovnání s vesmírem je ,,chloupeček,, a o vzdálenosti dráhy měsíce od země /384 403km/ prostě je to zřejmě tak natěsno, že tam není vidět.

    • Tom

      No jo, ale ja kdyz fotim Jupiter tak je to světlý flek, mám bodovou expozici a stejně hvězdy a měsíčky tam mám taky……….

  • Co já vím, tak to je tím, že Země je osvětlena Sluncem, stejně jako ostatní hvězdy. Země je ale na rozdíl od hvězd středem pozornosti foťáku, tudíž je foťák zaostřen na zemi a hvězdy jsou tedy ve vzdálenosti, tudíž ve tmě mizí. A to, že tam není měsíc je nejspíš způsobeno tím, že měsíc je jinde než v záběru. Třeba se pletu, ale myslim si, že není třeba hledat záhady tam, kde nejsou.

    • ostatní hvězdy jsou samy zdrojem světla jako naše Slunce a jsou tak daleko, že osvit Sluncem je naprosto zanedbatelný. To, co je viditelně osvětleno Sluncem, jsou planety naší soustavy.

      • Jojo, ale jejich světlo není tak intenzivní, protože nejsou tak objemné.. Ale to je fuk, protože to není hlavní podstata toho co sem psal (znovu sem si to po sobě přečetl a celkem se stydim, jak krkolomně sem to napsal :)).

  • Tom

    HA! Fakt záhada …. a nebo ne? :-)

    • Tom

      Já si nemůžu pomoci, mě to nepřijde reálné. Ta enormní „čistota“ atmosféry. Kromě oblačnosti, nic, zhola nic. žádná letadla, lodě na moři, průmysl, sopky. stopáž 1:08 a pak to přijde, proč se celá planeta otočí? Tak zaostřený odraz Slunce na povrchu? Je fakt že jsem nikdy nebyl 40000km nad Zemí, ale záběry při STS ukazuji úplně něco jiného jinou planetu s jinou atmosférou….:-))

      1. Je to podvrch stejně jako dobytí severního pólu v moři s ponorkou a vlaječkami
      2. Je to simulace atmosféry konkrétně pohybující se oblačnosti, pro jiné účely, která je chybně interpretována
      3. Někdo další nápad? :-)

      • kazanek

        Uvedom si že ta sonda je umístena ve vysce 40000!!km.Zjisti si v jake vysce je iss a jine sondy ktere nejsou na geostacionarni draze a okamžitě pochopíš proč nemuzou byt vidět!!A to ani blbou nahodou.O lodich,letadlech a nejakym průmyslu to nemůže byt ani řeč.Vždyt se tam píše že 1 bod=1km.Už jsi videl kilometrovou lod?Takže ani po priblíženi na max. bys z tehle sondy a s takove vzdalenosti podle mě nemel sanci rozeznat nejakou lidskou činnost.Ani gigantisky rozlišení 121 mpx by ti z dalky 40000 km nepomohlo.Treba sonda MRO ktera krouží kolem marsu ve v. okolo 280 km(vsimni si ohromny rozdíl 280 a 40000 km-142x výš) ta dokaže udelat simek 30cm na pixel.To už je urceno pro celkem detailni pruzkum povrchu ale 1km na pixel:)To bys neuviděl nic,jenom mazanicu..miskith napsal zbytek.

        • kazanek

          No vlastne rozlehly mesta by se jako celek dali rozeznat..

        • Tom

          TEĎ si mně utřel jak spocený okno…..:-)
          Jenže bych to nebyl já kdyby atd. :-))
          Kilometrovou lod ne ale 50 mil dlouhou stopu za lodí jo….
          To co tady popisujete ohledně foceni ano mate pravdu, al eopet jenze. Myslite že používaji optiku a cipy z komercnich fotaku ?
          ten cip ma 120MPx ok ale jak velike jsou jednotlive pixly? jakou maji vlastni optiku. to co tady napadate že neni videt neni dano až tak citlivosti nebo casem, ale dynamickým rozsahem.

          Pravě že to je tak daleko a tak krásně čisté, žádná zamořená planeta. Spíš to vypadá jak reklama do Galaktický realitky.
          Meteosat je tak 35 000 km a takhle rozhodne snimky nevypadaji

          • kazanek

            jj,tak v optice se jako moc nevyznam,jen sem to uzuzoval s toho,když sem třeba videl fotku marsu s rozlišením třeba 100 na pixel tak si myslím že by tam mohli byt tovarny a nic by neslo rozeznat.A když si predstavim 1km na pix. no nevim.Akorat sem si řikal že by teoreticky mohli byt videt odlesky družic od slunce.Ty prave vydavaji nekdy velky jas+jeste vesmírne vakuum,to sem si rikal že by snad mohlo byt videt…