Sluneční soustava vydala své tajemství – Hvězdu smrti

34
2435

V naší sluneční soustavě je opravdu Hvězda smrti. Její první kvalitní snímek pořídila před deseti lety sonda Cassini. Jde o Mimas – jeden z měsíců planety Saturn, jehož nepřehlédnutelnou dominantou je impaktní Herschelův kráter o průměru 130 km. Právě díky němu měsíc připomíná obří bitevní stanici sférického tvaru z filmové série Hvězdné války.

Mimas měří v průměru téměř 400 km a je dvacátým největším měsícem ve sluneční soustavě. Předpokládá se, že pod jeho povrchem může být ukryt oceán nebo jádro nepravidelného tvaru. V současnosti slaví Mimas malé jubileum – před deseti lety pořídila jeho snímky sonda Cassini ze vzdálenosti dvou miliónů kilometrů.

Zdroj: segodnya.ua

  • trpaslik

    Jo to jsem o tom měsíci jsem četl už v knize Vesmír od Jiřího Grygara, ktera vyšla v roce 1983. A bylo to is fotkou. Ale ten titulek, to snad ani není bulvár.

  • OKO

    Hvězda smrti v naší SS nejspíš opravdu je, ale Mimas je mimo (podezření) :-)
    „Hvězdou smrti“ bude buď hnědý trpaslík (do páru ke Slunci) nebo velmi hmotná planeta. Zdá se totiž, že k vychylování komet, nějakým velmi hmotným objektem, z Oortova oblaku dochází poměrně periodicky, a mívá to za následek dopady komet na Zemi, alias pravidelná hromadná vymírání…

    • Andrej

      Ty jsi dement ze Sysyfosu, nebo kreten od prirody. Co to tu meles za sracky.

      • OKO

        No nevím, ale za to, co jsem napsal, by mne v Sysyfosu moc nepochválili ne? Takže trochu probrat by jsi se měl možná ty… Ale spíš si, ty burane, polib prdel.

        • Homodlak

          LOOOOOOL ty jsi dement

          • Nobody

            Dotaz – jak tyhle vaše „komentáře“ souvisý s článkem?
            Myslím,že jste si spletli web.

            • Andrej

              co se do toho sereš ? jsi taky dement

              • Tom

                Pro dementa a kreténa každý dement a kretén od přírody. je to dáno tvou úzkou rozlišovací schopností rozpoznat cokoliv jiného…

                • FFS

                  Nekrmte ho, trolla. Vždyž za to nestojí. :)

              • Nobody

                Ať jsem co jsem,rozhodně píšu tomu komu to patří.
                Dále,tvůj komentář se neslučuje ani s pravidly tohoto webu o slušném chování.Až dospěješ,možná se při téhle vzpomínce budeš hodně dlouho červenat :)

        • Tomáš Bajer

          ses trapnej jak kniha „postopach beznohych“ :D

        • FFS

          Nenechte cloumat svým majestátem.

      • Iva

        Doporučuji psát v Sysifovi.

    • Nobody

      Možná máš pravdu,možná se mýlíš.Ale pochybuji,že skutečnost se dozví naše generace.Proč?Protože ve vesmíru neexistuje čas,tak jak ho známe a chápeme my,lidé.Nějakých x tisíc let tu zřejmě nebude hrát velkou roli.
      A co je za Oortovým mračnem nikdo z nás neví.Jsou to pouze dohady.
      Spíš by mě zajímalo něco menšího,s důkazy,když je zde vyžadujete.
      Jak vznikla naše Země a hlavně,jak vznikl Měsíc?Společně rozhodně ne.Jelikož když budete brouzdat po netu,dozvíte se,že Měsíc je v řádu o pár vteřinek mladší,navíc nebyl tu pořád :)))
      A tak za x tisíc či milionů let uděláme našemu Měsíčku – pá pááá.(I když už tu na Zemi možná ani žádna civilizace nebude).

      • OKO

        Současná teorie předpokládá, že měsíc vznikl při srážce proto-Země s jinou planetou o velikosti zhruba Marsu, před asi 4,5 miliardami let. Srážka se odehrála po tečně, takže je Měsíc, který z uvolněných trosek vznikl, složen z odtržených svrchních vrstev obou planet (větší zbytek obou planet je pak dnešní Země). Za důkaz lze asi považovat porovnání složení Měsíce a Země. Za nepřímý důkaz by se asi dala považovat i počítačová simulace, která teorii podpírá.
        Tohle ale není nic, co bys se na netu nedozvěděl…

      • Michael Dimitrov

        civilazace se, pokud to stihneme, musí přesunout i do jiných částí vesmíru! Abychom přežili nemůžeme se spoléhat ´pouze na planetu zemi, ta nás všechny stejně neuživí a má svůj život limitovaný a závisící na slunci, tedy pokud lidstvo bude konat a chovat se tak jak se to děje :)

    • Tom

      Těžko hledat v naší sluneční soustavě záhadnější těleso než je měsic Iapetus

      • OKO

        To je pravda. Nějaká pořádná průzkumná sonda s přistáním by nezaškodila co ? :-)

    • MB

      Přítomnost nějakého většího objektu ve sluneční soustavě je téměř vyloučena, protože naše přístroje dokáží v Oortově oblaku detekovat tělesa už od velikosti Saturnu výš. Kromě toho to není v souladu s teorií o vzniku slunečních soustav, kdy největší koncentrace hmoty je přirozeně blízko kolem centrální hvězdy.
      Vychylování komet je vysvětleno i bez hmotného objektu v Oortově oblaku.

      • Tom

        Pokud je mi známo tak náš systém vznikl díky výbuchu supernovy, jinak by jsme tu neměli prvky jako např. uran takže je možné že při výbuchu mohla být obálka rozmetána i za „humny“ Další otázkou neni velikost tělesa ale jeho hustota a tím spojená gravitace. Takže těleso může být menší avšak hmotnější než Saturn. Jenže jsou to zatím hypotézy.

        • MB

          Ta původní mlhovina, ze které vznikla sluneční soustava, samozřejmě byla „nakrmena“ těžšími prvky pravděpodobně hned z několika různých supernov. Nevidím však úplně souvislost s tím, jestli na okraji sluneční soustavy je, nebo není nějaké větší těleso.
          Těleso obecně ano, nicméně bavíme se o velmi hmotné planetě, nebo hnědém trpaslíkovi a tam jsou hustoty srovnatelné. Leda že by to nebyla plynná planeta, nýbrž kamenná, která by pak byla při stejné hmotnosti jako třeba Jupiter měla cca 4× menší objem (tj. cca 1,6× menší průměr). Nicméně to je ještě hůře myslitelné.

          • Tom

            Nemyslitelné není nepravděpodobné. ještě mě napadá jestli vychylování komet není způsobováno „gravitační pěnou“ na okraji naší sluneční soustavy.

            • Tom

              Chyba je to magneticka pěna a ne gravitačni…

              • OKO

                Ale jak by to dělala? A co ta pravidelnost 24 mil let?

      • OKO

        Vím, že ji zatím neobjevili. Pokud je, tak nejspíš až za Oortovým oblakem (1,5-2 SR daleko). Také není nikde psáno, že to těleso muselo nutně vzniknout v rámci utváření naší SS. Mohlo být zachyceno mnohem později. Každopádně s vývojem techniky by mělo být do pár let definitivně jasno. Tak uvidíme :-)

        • MB

          To ano, jen říkám, že to už je nepravděpodobné a zatím nemáme jediný důvod si myslet, že tam něco je. Čili racionální výchozí stav je nic takového nepředjímat. :D

          • OKO

            Ale důvod tu právě je. Vícečetné systémy jsou běžnější (i když většinou obíhají poměrně blízko sebe) a pak hlavně jsou tady ta pravidelná vymírání druhů (cca 24 mil let), která mají na svědomí s velkou pravděpodobností právě impakty. Nalézt zlé“ dvojče Slunce, které to může mít na svědomí, se snaží seriózní vědci a investuje se do toho docela dost prostředků. Netvrdil bych, že tito lidé přemýšlí iracionálně :-) Je ale pravda, že výsledky sondy WISE jim trochu vzaly vítr z plachet. Každopádně definitivní verdikt ještě nepadl.

            • MB

              To je pouze statistika. Důvod se domnívat, že je něco na okraji konkrétně naší Sluneční soustavy, skutečně nemáme. Přičemž dvojče Slunce, nebo i jen toho hnědého trpaslíka můžeme vyloučit téměř úplně. Nějaká větší planeta se tam hypoteticky ještě schovávat může, i když je to nepravděpodobné, ale hnědý trpaslík by už se před WISE neschoval.

              Jak už jsem psal, vychylování asteroidů z původní dráhy probíhá známými mechanismy a není nutně podmíněno přítomností nějakého velkého tělesa. Navíc nevidím vztah s tou periodicitou. I kdyby tam nějaké těleso bylo, tak není způsob, jak by s nějakou přesnou periodou mohlo poslat asteroid přímo k Zemi. Přičemž těch vašich 24 milionů let je předpokládám spíš nějaký statistický údaj, jak často v průměru na Zem spadne větší meteorit. Ve skutečnosti padaly dost různě.

              • OKO

                Nejde o to, že pošle jeden asteroid přímo k Zemi. Prostě při svém přiblížení na výrazně eliptické dráze ovlivní a změní dráhu tisícům objektů v OO, z nichž se část vydá na cestu do centra SS a některé z nich Zemi zasáhnou (více a s ničivějším účinkem, než ve „standardním“ období). Těch zhruba 24-26 mil let je pozorovaná perioda masivního vymírání. Právě tato periodicita a velká pravděpodobnost impaktní příčiny vymírání odstartovala tu teorii o Nemesis.

                • MB

                  Tady jsou uvedeny velká vymírání: http://en.wikipedia.org/wiki/Extinction_event#List_of_extinction_events

                  Ta nemají periodu 24 milionů let a už vůbec ne ta způsobená impakty.

                  • OKO

                    Tak jo. Zkusil bych třeba tohle:

                    http://casopis.vesmir.cz/clanek/hromadna-vymirani-borici-a-tvorici

                    Ale asi to už můžeme ukončit s tím, že se neshodneme…

                    • MB

                      Docela hezký článek.

                      A citace z něj:“Bouřlivou diskusi vyvolal předpoklad periodicity vymírání, který před deseti lety zveřejnili David Raup a John Sepkoski z Chicagské univerzity. Pravidelné prudké zvyšování počtu vymření vždy po 26 milionech let, počínaje koncem prvohor, by mělo mít podle nich nejspíše kosmické příčiny, např. periodické bombardování kometami vychylovanými z Oortova oblaku vlivem pravidelného přibližování hypotetického průvodce Slunce, malé hvězdy Nemesis, nebo oscilaci sluneční soustavy kolem galaktického rovníku s větší koncentrací hmoty. Po podrobnější analýze užitých dat a metod se ukazuje, že o striktní pravidelnosti nelze uvažovat.“

                      Sice probíhají vymírání cca jednou za dvacet třicet milionů let, nicméně jak je přímo i v tomto článku, příčiny jsou různé a dopad meteoritu se uvažuje jen u několika málo z nich.

                    • OKO

                      Tak snad jen poslední poznámku. Někteří si myslí, že byť výsledným „zabijákem“ je třeba uvolnění plynů při sopečných erupcích, tak „spouští“ té sopečné aktivity mohou být docela dobře právě impakty. Problém je trochu v tom, že zatímco dopad meteoritu (kamenného, železného) se dá i po dlouhé době poměrně slušně odhalit, u komet to tak dobře nejde.

                    • MB

                      Nevím, jestli až tak docela dobře. Pokud by se nějaký větší meteorit trefil přímo do místa nějakého magnetického krbu, který ještě nevyvřel, pak by to asi mohlo uspíšit vznik sopky v daném místě. Ale k nějakému velkému vymírání druhů by to zřejmě nevedlo.
                      V případě vymírání se jedná několik milionů let dlouhá období, kdy je obecně vysoká úroveň sopečné aktivity na nějakém větším území, což pak vede ke klimatickým změnám.
                      Nějakou přesnou periodicitu v dopadu velkých meteoritu zkrátka nepozorujeme. Statisticky dochází k vymírání druhů vlivem impaktu řádově jednou za desítky milionů let, ale jednou je to třeba po dvaceti letech, jednou po padesáti. Žádná přesná perioda.