0
Publikováno 9.3.2011 od Ivo Rozehnal v rubrice Věda a technika
 
 

Vesmírné záhady, které čekají na objasnění

vesmir
vesmir

Vědci z NASA a z Národní laboratoře v Los Alamos si lámou hlavu nad některými astronomickými jevy, pro které dosud nenašli uspokojivé vysvětlení. Podle všeho jsme buď špatně pochopili zákony přírody, nebo je někdo neustále mění…Připravili jsme si pro vás šest největších vesmírných záhad, nad jejichž objasněním věda dosud tápe.

1) Kdo „popohnal“ vesmírné sondy?

V roce 1989 byla k Jupiteru vypuštěna sonda Galileo. Aby dosáhla požadované rychlosti, využili vědci gravitační manévr. Sonda se dvakrát přiblížila k Zemi, aby ji gravitace „postrčila“ a dodala potřebné zrychlení. Velkým překvapením pro všechny zúčastněné bylo, když po uskutečněném manévru byla rychlost sondy vyšší, než vědci předpokládali. Metodika byla přitom ověřená a u předchozích sond fungovala přesně podle výpočtů. Později vědci vyslali do vzdáleného vesmíru ještě další tři sondy – NEAR k asteroidu Eros, Rosettu k Čurjumov-Gerasimově kometě a Cassini k Saturnu. Všechny absolvovaly gravitační manévr a u všech byla konečná rychlost vyšší, než stanovily výpočty. Vysvětlení pro tuto odchylku neexistovalo.

Co je ale mnohem zvláštnější, všechny další sondy vyslané do kosmu po Cassini (tj. po roce 1997), vyšší rychlosti po gravitačním manévru nedosáhly! Kdo nebo co tedy stálo za tím, že v letech 1989 až 1997 nabíraly všechny družice vypuštěné do vzdáleného vesmíru dodatečné zrychlení?

Ufologové přispěchali s vysvětlením, že s průzkumem nejvzdálenějších končin Sluneční soustavy pozemšťanům pomohly vyspělé mimozemské civilizace. Jenže proč nás už 14 let nechávají „ve štychu“? Kdo ví, zda se tento zajímavý fenomén ještě někdy projeví.

2) Proč se Země vzdaluje od Slunce?

Naše Země je od Slunce vzdálená rovných 149 597 870 km. Dříve se předpokládalo, že tato vzdálenost je konstantní. Jenže v roce 2004 ruští vědci zjistili, že se Země od Slunce vzdaluje každý rok o 15 cm. To je 100x více, než připouští odchylka měření. Dochází snad k tomu, o čem se psalo pouze ve sci-fi románech – tedy že planeta se chce „osvobodit“ od mateřské hvězdy?

Důvod, proč Země „cestuje“, není známý. Jestli se rychlost nezmění, potrvá ještě stovky milionů let, než se od Slunce vzdálí natolik, že celá zamrzne. Ale co když se rychlost zvýší? Anebo co když se Země naopak začne k Slunci přibližovat? Nikdo zatím netuší, jaký bude další vývoj.

3) Kdo nechce pustit „pionýry“ za hranici?

Americké sondy Pioneer-10 a Pioneer-11 byly vypuštěny v letech 1972 a 1983. V současnosti už by měly obě být za hranicemi naší Sluneční soustavy. Jenže v určitou chvíli začaly obě ze zatím neznámých příčin měnit trajektorii. Jako by je nějaká neviditelná síla nechtěla pustit do úplného neznáma. Pioneer-10 se od své propočítané dráhy odklonil už o 400 tisíc kilometrů a Pioneer-11 ho v tom kopíruje. Existuje několik vysvětlení – vliv slunečního větru, únik paliva, chyba v programování… Jenže jak je možné, že sondy, vyslané v intervalu 11 let, si vedou úplně stejně?

Pokud rovnou odmítneme teorie typu, že nás mimozemšťané nebo nějaký boží záměr nechtějí pustit za hranice Sluneční soustavy, je možné, že v těchto místech existuje nějaká záhadná temná hmota. Nebo zde působí nějaké dosud neznámé gravitační síly.

4) Co se skrývá na okraji Sluneční soustavy?

Daleko za oběžnou dráhou Pluta je záhadná planetka Sedna, mimochodem jedna z největších v naší Sluneční soustavě. Spektroskopické zkoumání ukázalo, že její povrch je výrazně červený, daleko víc, než je povrch Marsu. Kolem Slunce oběhne jednou za 10 tisíc let. Sedna byla objevena teprve v listopadu 2003 a je zajímavá především proto, že se pohybuje po velmi výstřední dráze. Existuje několik teorií, proč tomu tak je – dostala se k nám z jiného hvězdného systému, nebo ji z dráhy vychýlilo gravitační působení nějakého jiného velkého tělesa. Jenže kde by se tam vzalo? Problém této teorie totiž spočívá v tom, že na okraji vznikající Sluneční soustavy je prachoplynový disk příliš řídký, takže formování tak velkých planet v této oblasti je nepravděpodobné.

5) Ukázková zatmění Slunce známe jen ze Země

Úplné zatmění Slunce je vzácný jev umožněný faktem, že Slunce, které je 400x větší než Měsíc, je současně 400x dále od Země, a navíc Měsíc i Země obíhají po eliptických drahách. Stačilo by, kdyby byl Měsíc jen o trochu menší, nebo se vzdálil od Země, a s tímto fantastickým jevem bychom se nikdy nesetkali. Náhoda?

Panoramatická kamera vozítka Opportunity zachytila zatmění Slunce na Marsu – menší z marsovských měsíců Deimos byl k vidění jako „flek“ přecházející přes Slunce. Stejná kamera po pár dnech zachytila i větší z měsíců Phobos, jak vstupuje na sluneční okraj. Šlo samozřejmě o senzační vědeckou událost, ale s krásou pozemského divadla to nemělo nic společného.

6) Z nějakého důvodu žijeme blízko naší hvězdy

Všechny dosud známé extrasolární systémy jsou si podobné v tom, že čím větší planeta, tím blíže je ke svému slunci. V naší Sluneční soustavě je to přesně naopak. Obři Saturn a Jupiter jsou v její centrální části a uvolnili přední pozice malým planetám Merkuru, Venuši, Zemi a Marsu. Proč tomu tak je, nikdo netuší. Pokud by ale v naší Sluneční soustavě fungovaly stejné „pořádky“ jako v extrasolárních systémech, pak by Země obíhala někde na místě Saturnu. A tam vládne mrazivé ticho a podmínky pro vznik života jsou mizivé.

Zdroj: Tainy.net


Ivo Rozehnal

 
Publicista na volné noze. Sám o sobě říká, že je tak trochu mimo, takže ho zajímá vše, co nebylo dosud uspokojivě vysvětleno. Je také největším fanouškem ProcProto.cz.