Může se opakovat silné zemětřesení v úžině mezi britským Doverem a francouzským Calais?

V jižní části Anglie a na severním pobřeží Francie jsou silná zemětřesení poměrně řídkým jevem. Nicméně 6. dubna 1580 došlo v Lamanšském průlivu (Doverské úžině) k neobvykle silnému zemětřesení, které je dodnes považováno za jednu z největších katastrof v historii jihovýchodní Anglie a severní Francie. Zkázu popsal například básník Gabriel Harvey (1545 – 1630) v dopise Edmundu Spencerovi. V tragédii Romeo a Julie ji ústy Juliiny chůvy zmínil i William Shakespeare (1564 – 1616) a je zřejmé, že katastrofu sám zažil.

Hlavní otřesy trvaly čtvrt hodiny. Zničily velké množství budov i kostelů, popadaly komíny i chrámové zvony. Seismické vlny byly patrné i v Londýně, kde zřícená nemocniční střecha zabila dvě děti, ve Francii je pocítili až v Normandii a podle svědků „nábytek tančil“ i ve vzdálené Paříži. Po otřesech následovaly tsunami, popisované svědky jako neobvyklé záplavy, jež zalily města na pobřeží i okolní zemědělskou krajinu.

Nejhůř dopadli námořníci a lidé, kteří se ten den plavili ve vodách průlivu. Mimořádně vysoké vlny potopily přinejmenším 30 anglických, francouzských i vlámských lodí. Svědkové, kteří katastrofu sledovali z pobřeží, popisovali vlny vyšší než lodní stožáry. Pasažéři, kteří přežili plavbu na rozbouřeném moři, vypovídali, že lodní kýl se několikrát zabořil až na dno. V místech, kde se plavili, byla přitom asi 20metrová hloubka. Velká voda zabila nejméně 120 lidí a stovky či tisíce hospodářských zvířat. Přesný počet mrtvých či zraněných dobové kroniky nezmiňují.  Angličtí puritáni měli jasno. Zemětřesení bylo dílem ďábla (v Londýně byla předtím otevřena divadelní scéna).

Ačkoli úžina je ze seismického hlediska považována za bezpečnou oblast, při stavbě Eurotunelu, který spojuje kontinent s Británií, bylo toto dávné zemětřesení bráno v potaz. Geologové zjistili, že jeho epicentrum bylo v hloubce 25 km pod úžinou a soudí, že ho vyvolala periodická tektonická činnost. Podle současných měření měly otřesy v roce 1580 sílu 5,3 až 5,9 stupně. V Doverské úžině k takové mimořádné události dochází v průměru jednou za 200 let – předtím zde zaznamenali silné zemětřesení v roce 1382.

Lamanšský průliv či Doverská úžina spojuje Francii s Anglií, konkrétně Severní moře s průlivem La Manche. Minimální šíře úžiny je 33 km, maximální hloubka do 63 m. Během jasných dnů je možno pozorovat pobřeží na druhé straně s budovami pouhým okem, bez použití dalekohledu. Pod úžinou vede Eurotunel, který spojuje britské ostrovy s pevninou.

Zdroj: tainy.net