Tajemná místa naší planety podle Google Earth

0
2925

Na Zemi jsou určitě tisíce tajemných míst, ale příznivci satelitního zkoumání naší planety vytipovali desítku těch, která jsou prý nejúžasnější při virtuální prohlídce prostřednictvím programu Google Earth. Mimo jiné, o některých z nich jsme na Pročproto už podrobněji psali.

Na desátém místě se umístil tzv. Badlandský strážce, pozoruhodný přírodní útvar nacházející se v kanadské provincii Alberta (50° 0’36.30″N, 110° 6’46.82″W). Z ptačí perspektivy je neuvěřitelně dokonalým portrétem profilu indiánského bojovníka s čelenkou. Na devátém místě jsou rozvaliny skrývající se v egyptské poušti v oblasti pohyblivých písků (29°32’7.65″N, 30°40’7.88″E). Pokud se na jejich „adresu“ budete dívat častěji, poznáte sami, co dovede proměnlivý písečný povrch: pokaždé se pohled na archeologické naleziště ukazuje v jiném světle a můžete si prohlédnout i zbytky budov, které nebudou za pár dní k vidění.

Badlandský strážce – z ptačí perspektivy mají totiž naprosto dokonalou podobu hlavy indiánského bojovníka ozdobeného tradiční slavnostní čelenkou.

Osmička připadla slavnému inckému městu Machu Picchu v Peru (13° 9’49.69″S, 72°32’42.65″W). Sedmičku získala peruánská planina Nazca (14°41’32.27″S, 75° 8’56.91″W) s jejími záhadnými geoglyfickými obrazci. I na šesté příčce zůstáváme na jihoamerickém kontinentu, respektive ve střední Americe. Na poloostrově Yucatán se nachází proslulá archeologická lokalita starých Mayů Chichén Itzá. Je úchvatná nejen při osobní návštěvě, ale také pohledu přes satelit (20°40’58.64″N, 88°34’5.50″W). Na pátém místě skončilo alespoň jedno evropské tajemné místo. Je jím křídový obr z anglického Dorsetu (50°48’49.00″N, 2°28’28.99″W). Bramborovou medaili si odnesly tajemné obrazce v poušti Gobi, které byly stejně jako badlandský indián objeveny prostřednictvím satelitu.

[slider]

[pane]

Na poloostrově Yucatán se nachází proslulá archeologická lokalita starých Mayů Chichén Itzá.

[/pane]

[pane]

Další početnou skupinu křídových obrazců tvoří lidské, ponejvíce mužské postavy. V Dorsetu u Cerne Abbas natrefíte na ten nejznámější z této skupiny.

[/pane]

[pane]

Obr z Atacamy měří kolem 120 metrů a chilští domorodci ho vytvořili někdy mezi 11. až 15. stoletím.

[/pane]

[/slider]

Za třemi vítězi pomyslného žebříčku se opět vrátíme na jihoamerický kontinent. Třetí místo patří geoglyfům, tedy dalším malbám vytvořeným na zemském povrchu, z chilského Tiliviche(19°32’56.62″S, 69°58’4.21″W). Vděčíme za ně Inkům a nejčastěji se mezi těmito obrazci objevují lamy, tedy zvířata, bez nichž by indiáni v Andách mohli jen stěží existovat. I u druhého místa zůstaneme v Chile, tentokrát na poušti Atacama, kde se nacházejí incké geoglyfy z Chiza (19°12’12.51″S, 70° 0’29.37″W). Podobně jako na peruánské Nazce si tu můžete prohlédnout rozličné obrazy zvířat, ptáků i lidských postav. Ovšem na rozdíl od Nazcy jsou tyto obrazce v některých případech viditelné nejen z ptačí perspektivy, ale také ze země. A Atacamu nemusíme opouštět ani v případě absolutního vítěze. Právě tam se nachází největší lidská postava ve formě geoglyfu, kterou můžeme na naší planetě vidět. Říká se jí Obr z Atacamy (19°56’56.88″S, 69°38’1.87″W) a měří kolem 120 metrů. Chilští domorodci ji vytvořili někdy mezi 11. až 15. stoletím.

Zdroj: historicmysteries.com