Kde v Brně vyzařují magické síly

1
1080

Jarní dny vysloveně lákají k tomu, aby člověk opustil čtyři stěny a načerpal energii, kde se dá. A když ví, kudy chodit, tak se může aspoň trochu „otřít“ o energii přímo z vyšších sfér. Kvůli těmto duchovním zážitkům netřeba hledat opuštěná lesní zákoutí, rozvaliny hradů či valy starověkých hradišť. Najdeme je všude, velká města nevyjímaje. Takovou duchovní procházku si můžete udělat například i po moravské metropoli, třebaže Brno na první pohled rozhodně nevypadá jako rejdiště tajemných sil.

I ten, kdo v Brně nikdy nebyl, někdy určitě slyšel o pevnosti Špilberku. Tato dominanta Brna bývala v minulosti proslulou a rozhodně ne „fešáckou“ věznicí. Dnes po zdařilé rekonstrukci stojí zdejší pevnost za vidění. Připravte se pochopitelně na trochu pochmurnou atmosféru, která je pro podobná místa typická. Ale hned poblíž vstupu, na špilberském nádvoří můžete „hrábnout“ po energii, která z tohoto místa vyzařuje. Ostatně už ve starověku zde prý byla pohanská svatyně. Snad ještě víc energeticky nabité je okolí kostela sv. Jakuba, který je jinak jednou z nejkrásnějších sakrálních brněnských staveb. Jeho pozitivní náboj je dávnou vzpomínkou na doby, kdy tu stávala významná keltská svatyně.

Kdo ví, třeba tu potkáte i nějakého druida bloudícího časem. V těsném sousedství brněnského sídliště Kamenný vrch se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, která je krátce po příchodu jara zaplavena květy. Užijete si tak nejen přírodních půvabů, ale pak vyhledejte i zdejší vyhlášený „dvojitý dub“. Možná se zařadíte k desítkám těch, kteří přísahají, že právě tady rozmlouvali s astrálními bytostmi. Stejně proslulý jako Špilberk je hrad Veveří. Bývalá samostatná obec dnes tvoří součást Brna a stojí v ní gotický kostelík z počátku 13. století. Naši předkové ho postavili na místě prastaré svatyně Matky Země, možná i proto, aby pohanské bohyni překazili touhu přemlouvat novopečené křesťany k návratu k pohanským rituálům.

  • mykanec

    Při čtení věty „Brno…rozhodně nevypadá jako rejdiště tajemných sil“ jsem si říkal a kdo nám to tedy postavil na Svoboďáku ten šestimetrový žulový falus, když to nebyly ‚temné síly‘?
    Asi něco ještě horšího.