Byl Černobyl zlikvidován záměrně?

6
3290

Černobylská tragédie byla vyvolána uměle. Měla za cíl urychlit rozpad tehdejšího SSSR a vyvolat odtržení Ukrajiny od Ruska. Tvrdí to nezávislý jaderný fyzik Nikolaj Kravčuk, který své závěry publikoval v knize „Záhada černobylské katastrofy“. Vědec je přesvědčen, že výbuch reaktoru byl předem naplánován a proveden v režii sovětských komunistů. Jako obětní beránci pak posloužili zaměstnanci elektrárny. Nicméně už tehdy bylo možné vysledovat, že nitky vedou ve skutečnosti do Moskvy.

„Oficiální verze ze srpna 1986 pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii uváděla, že prvotní příčinou havárie byla série pokynů, které přímo odporovaly provoznímu řádu, což je ale velmi nepravděpodobné,“ uvádí ve své knize Kravčuk. „Bez předem promyšleného zásahu zvenčí by personál elektrárny nikdy nedokázal způsobit katastrofu takového rozsahu.“ Na seriózním vyšetření celé události pak nemělo zájem ani Ministerstvo energetiky SSSR, ani ukrajinský Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Naopak obě instituce ve vzácné shodě mlžily a zřejmě i manipulovaly s důkazy.

Experiment jako jeden velký hazard

Od 1. do 23. dubna 1986 se „stav aktivní zóny reaktoru podstatně změnil“.  K této změně nedošlo náhodou, ale vlivem předem naplánovaných akcí. Ve čtvrtém reaktoru bylo shromážděno maximální množství radioaktivních materiálů (1500 mCi) a ve chvíli testu byl reaktor krajně nestabilní. Navíc v některých částech reaktoru bylo vysoce obohacené palivo z jaderných ponorek (plutonium-239), což vedlo k prudkému nárůstu výkonu a teploty v aktivní zóně. K testu nebyli přizváni nejkvalifikovanější odborníci elektrárny, například A. Černyšov. Experiment místo něj prováděl Anatolij Djatlov, který vydal několik příkazů, jež byly v přímém rozporu s dohodnutými podmínkami. I když ho zaměstnanci velínu žádali, aby test okamžitě zastavil a vypnul reaktor, nestalo se tak, protože dostal opačný pokyn.

[pullquote_right]Vědec je přesvědčen, že výbuch reaktoru byl předem naplánován a proveden v režii sovětských komunistů.[/pullquote_right]

Během testu byl také odpojen systém havarijní ochrany reaktoru. Experiment měl totiž ověřit, jestli po rychlém uzavření přívodu páry do turbíny bude elektrický generátor schopen zhruba ještě 40 sekund napájet čerpadla havarijního chlazení.

Reaktor měl ale nebezpečně velký kladný dutinový koeficient reaktivity. Problém představovala i konstrukce regulačních tyčí. Ty nebyly zcela naplněné a ve chvíli, kdy se zasouvaly, byla na prvních pár sekund chladicí kapalina nahrazena dutými částmi regulačních tyčí. Protože chladicí kapalina pohlcuje neutrony, výkon reaktoru v té chvíli stoupl. Experiment se navíc prováděl s turbogenerátorem TG-8, jehož ložisko bylo porouchané, a nikoli s intaktním TG-7, takže velké škody zde napáchaly i vibrace, ke kterým došlo během testu.

Samotný výbuch podle Kravčuka nevedl k radioaktivnímu zamoření. Nešlo totiž o jaderný výbuch – došlo k obyčejnému přetlaku v uzavřeném prostoru.  Reaktor se vlivem tlaku zevnitř rozletěl na několik částí a odhalil tak radioaktivní látky uvnitř. Následoval požár. K prudkému nárůstu radiace došlo až v následujících hodinách kvůli rostoucí reakci plutonia a dalším výbuchům. Ty způsobili hasiči, kteří nebyli o původu havárie informováni, a hasili vodou i reaktor, v němž byla teplota asi 2000 °C. Při této teplotě se voda rozkládala na vodík a kyslík a opětné slučování těchto látek provázely výbuchy, které dále přispěly k úniku radioaktivity.

Djatlov pod ochranou mocných

 „Kdyby se okamžitě pochopila podstata celé události, bylo by ihned jasné, co se má dělat, a mimo jiné by došlo i k okamžité evakuaci lidí žijících v 50kilometrové zóně,“ soudí Kravčuk, který se zamýšlí také nad postavou hlavního aktéra katastrofy Anatolije Djatlova. „Žádné jasno do vyšetřování nevnesl. Jako by věděl, že za svůj čin nebude nakonec pykat. Pokyny dostával od Georgije Kopčinského, který tehdy vedl sektor jaderné energetiky při ústředním výboru Komunistické strany SSSR. Ani Kopčinskij však nedokázal příčinu havárie objasnit. Přitom v roce 2000 se tentýž Kopčinskij stal šéfem ukrajinského Úřadu pro jadernou bezpečnost a dnes je hlavním poradcem v oblasti jaderné energetiky. Sám Djatlov dostal čtyři roky po havárii generální pardon díky přímluvě shora. Z ozáření se léčil na prestižní klinice v Mnichově. A v roce 1995 pak zemřel na obyčejný infarkt,“ píše fyzik.

Zdroj: oko-planet.su