Jaký bude náš první kontakt s E.T.?

27
795

Vědci hledají mimozemský život už po desetiletí, ať už za pomoci sond nebo prostřednictvím rádiových signálů. Zatím žádný neobjevili, ale je možné, že jednoho dne se nám podaří navázat kontakt. Astronomové, antropologové a vědci z dalších oborů i ufologové zvažují několik scénářů, jak by toto první setkání mohlo vypadat.

Dosud sice nedokážeme cestovat k jiným hvězdám, ale mimozemský život třeba jednou objevíme přímo v naší sluneční soustavě. Možnými kandidáty jsou například Mars či Jupiterův měsíc Europa, pod jehož povrchem se zřejmě ukrývá oceán. Není také vyloučeno, že inteligentní mimozemské bytosti ze vzdálených galaxií postupně osidlují naši sluneční soustavu. Možná žijí v podzemních základnách na Marsu nebo na Měsíci, mohou také obývat pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Nebo jsou na cestě k naší planetě.

[pullquote_right]Není také vyloučeno, že inteligentní mimozemské bytosti ze vzdálených galaxií postupně osidlují naši sluneční soustavu. [/pullquote_right]

Co se prvního kontaktu týče, samozřejmě bude záležet na vyspělosti hostů z vesmíru. Podle astronoma Setha Shostaka ze SETI s největší pravděpodobností objevíme primitivní mimozemskou rasu. Tento odhad se zakládá na skutečnosti, že potenciálně obyvatelné světy v naší sluneční soustavě, tedy Mars a Europa, nevykazují známky rozvinutého života. Obvykle také platí, že ten, kdo objevuje, je vyspělejší než ten, kdo je objevený. Pokud na těchto tělesech jednou přistaneme a objevíme na nich mimozemské ekvivalenty trilobitů, „uděláme to samé, co Darwin – nasbíráme vzorky a přivezeme je domů,“ říká Shostak.

Kvůli velikosti vesmíru a vzácnosti života je podle Shostaka  nepravděpodobné, že by se sešly dvě rasy se stejnou inteligencí. Co by se ale stalo, kdyby nás objevili příslušníci vyspělejší vesmírné rasy?

Stejně jako mravenci nechápou pohnutky lidského chování, je velmi těžké představit si, jak by na nás reagovali  příslušníci vyspělejší mimozemské rasy. Podle amerického astronoma Carla Sagana, který zemřel v roce 1996, by k nám moudří vesmířané nejspíš přistupovali s velkým respektem. Pokud by ale byli stejně bojovní a agresivní jako my sami, pravděpodobně bychom se stali součástí jejich jídelníčku. S tím nesouhlasí astronom Jacob Haqq-Misra z Pensylvánské státní univerzity. „Společnost, která je schopná mezihvězdného cestování, by problémy svého rozvoje jistě neřešila tak, že nás zařadila do jídelníčku,“ řekl Haqq-Misra.

Zdroj: livescience.com