Měli nacisté vesmírný program?

34
2670

Příznivci konspiračních teorií a sci-fi jsou přesvědčeni o tom, že představitelé Třetí říše chtěli ovládnout i vesmír. Také známý autor science fiction Robert A. Henlein napsal už v roce 1947 povídku o německé základně na Měsíci.

Zakládají se tyto fantazie na pravdě? Mohli mít němečtí nacisté opravdu vesmírný program? Podle historika Michaela Neufelda ze Smithsonian Institution nikoli. „Jde o typické nedorozumění,“ říká Neufeld. „Lidé směšují raketový program s vesmírným programem. Německý raketový program byl zaměřen výhradně vojensky s cílem postavit nejdříve rakety V-2, a později i výkonnější stroje.“

Ačkoli i němečtí vědci, třeba Wernher von Braun, snili také o výzkumu vesmíru, nacistické vedení se zajímalo ryze o vojenské účely. „Von Braun byl přesvědčen, že dobývání vesmíru bude logickým důsledkem vojenského raketového programu,“ uvedl vědcův životopisec Bob Ward. „Cesta, jak se dostat na oběžnou dráhu, mohla vést podle něj přes armádu – vylepšením jejích technologií. Ale nemyslím, že německé vedení mělo nějaký kosmický program.“

Jak se zrodil mýtus…

Jak je dnes známo, výzkum vesmíru byl v Německu na pořadu dne ve 20. a na počátku 30. let minulého století. „Právě tehdy němečtí teoretikové jako Hermann Oberth psali o tom, že cesty do vesmíru jsou proveditelné,“ říká Neufeld. „V roce 1933 se ale k moci dostali nacisté a veškeré peníze šly okamžitě na výzkum vojenských raket.“

Po válce sehráli němečtí vědci důležitou roli v dobývání vesmíru jak na straně USA, tak na straně tehdejšího SSSR. Von Braun pracoval pro NASA, a možná i proto se zrodil mýtus nacistického vesmírného programu. „Von Braun byl vesmírný fanatik,“ uvádí dále Neufeld. „Kosmos ho samozřejmě zajímal. Zároveň to byl ale německý pravičák, který sympatizoval s nacistickou myšlenkou. Takže budování zbraní pro něj nebylo až tak kontraproduktivní. Mohl postavit raketu, která by dokázala zasáhnout jak vojenský cíl, tak letět do vesmíru.“

Když Němci v Peenemünde poprvé úspěšně otestovali raketu V-2, šéf projektu Walter Dornberger údajně řekl: „Třetí říjen 1942 je prvním dnem nové dopravní éry – vesmírného cestování.“ V průběhu 2. světové války bylo vyrobeno přes šest tisíc raket V-2, z nichž téměř 3172 bylo odpáleno na nepřátelské cíle. Raketa V-2 byla první bojově nasazenou kapalinovou balistickou střelou s inerciální navigací. Její úspěšný vývoj, který v cenách roku 1944 spolykal přes dvě miliardy dolarů, představoval obrovský skok na poli raketových a příbuzných technologií.

„Třetí říjen 1942 je prvním dnem nové dopravní éry – vesmírného cestování.“

Výroba V-2 byla i po konci druhé světové války považována primárně za armádní, nikoli kosmický účel. Němci si přitom dodnes myslí, že právě oni mají největší podíl na americkém vítězství ve vesmírných závodech se SSSR. Z této rakety ale paradoxně vytěžil nejvíc právě Sovětský svaz spolu s USA, Francií a nepřímo i dalšími zeměmi. „V-2 představovala základní kámen k dobývání kosmu,“ říká Neufeld.

Co by se stalo, kdyby…

Mohly by se dějiny ubírat jinou cestou, kdyby se nacisté nikdy nedostali k moci? Zažili bychom bez druhé světové války už ve 40. letech německý vesmírný program? Na tyto otázky dnes nikdo neodpoví, nicméně von Braunův životopisec Ward má jasno: „Myslím si, že vesmírný věk by přišel o mnoho let později. Válka bohužel urychluje i technický pokrok a je jedno, jestli v letectví nebo v jiném průmyslu. Lety do vesmíru byly nevyhnutelné, ale za normálních okolností bychom se do kosmu podívali až mnohem později.“

Zdroj: Discovery