Vzkaz z Černobylu do Fukušimy: Utíkejte tak rychle, jak jen to jde!

0
784

Čtyři a půl roku strávila Natalia Manzurovová po havárii jaderné elektrárny v Černobylu přímo na místě zasaženém katastrofou. Byla členkou vědeckého týmu, který pomáhal likvidovat následky výbuchu reaktoru. Katastrofa  v japonské elektrárně Fukušima ji nenechává v klidu. „Utečte, jak  nejrychleji to jde. Na nic nečekejte. Zachraňte se a nespoléhejte se na vládu, protože lže. Nechce, abyste věděli pravdu, protože jaderný průmysl je velmi mocný,“ varuje obyvatele postižené oblasti.

Do bezpečnostního pásma u Černobylu byla tato inženýrka z jaderné elektrárny v ruském Ozersku povolána v dubnu 1986 pouhé čtyři dny po explozi jednoho z černobylských reaktorů, kdy ve vzduchu bylo enormní množství radioaktivních částic, a povolané záchranné sbory evakuovaly prvních sto tisíc lidí. Spolu s dalšími kolegy měla podat zprávu o rozsahu zamoření krajiny.

„Připadala jsem si, jako bych se ocitla uprostřed války s neviditelným nepřítelem. Domy a budovy byly nedotčené, zůstal v nich i veškerý nábytek, ale jinak nikde nikdo a všude okolo jen hrobové ticho,“ uvedla Natalia pro AOL News.

Dnes 59letá inženýrka přiznala americkým novinářům, že když se dozvěděla o situaci ve Fukušimě, měla pocit déjà vu. A kvůli svým zkušenostem také nevěří zprávám, že situace v japonské Fukušimě I není nijak vážná.

„Každá jaderná nehoda je jiná a její dopad se nedá reálně změřit po řadu let,“ připouští Natalia

„Každá jaderná nehoda je jiná a její dopad se nedá reálně změřit po řadu let,“ připouští Natalia. „Vláda ale mnohdy neřekne pravdu. Mnoho lidí už se nikdy nevrátí do svých domovů. Jejich životy budou rozděleny na dvě části: před Fukušimou a po ní… Vláda jim možná řekne, že tam nebylo tolik radiace a že jim to neuškodí…“

Ani ona sama prý neví, jak velké radiaci byla před lety vystavena. Dodnes má však na tyto roky vzpomínku přímo na krku, kde jí zůstala jizva po vyoperování nádoru na štítné žláze. Trpí také řadou dalších zdravotních problémů. Na rozdíl od ostatních spolupracovníků ze své skupiny ale přežila – jako jediná. Japoncům proto vzkazuje, aby z oblasti co nejrychleji utekli.

Kdyby ji dnes požádali, aby šla pomoci likvidovat podobnou havárii, nikdy by nesouhlasila. „Oběti zaměstnanců ve Fukušimě mohou být vysoké,  protože jaderný průmysl je vybudován tak, že se nikdy nepočítá s lidmi, kteří budou nasazeni po případné katastrofě. Je to jako jaderné otroctví,“ dodává Natalia.

Zdroj: AOL News