Porodit dítě ve výšce 250 km nad Zemí?

Přestože SpaceLife Origin nemá s medicínou ani s lety do vesmíru žádné zkušenosti, nemá v plánu jen tuto misi. Chce na oběžnou dráhu poslat také spermie a vajíčka, aby se v prostoru mikrogravitace spojily v embryo. To se pak vrátí na Zemi, kde bude implantováno do dělohy.

0
436
Porodit dítě ve výšce 250 km nad Zemí?
Porodit dítě ve výšce 250 km nad Zemí?

Společnost SpaceLife Origin má v plánu hodně odvážný experiment – těhotná dobrovolnice by měla porodit dítě v podmínkách mikrogravitace ve výšce 250 km nad Zemí. Nápad je spíš z říše sci-fi, ale společnost počítá, že ho zrealizuje už v roce 2024. Budoucí matka bude spolu se špičkovým gynekologem a ženskou sestrou odeslána v kapsli na oběžnou dráhu a v těchto podmínkách porodí. Jakmile bude dítě na světě, kapsle se vrátí na Zemi.

To vše vyvolává množství otázek. Ta nejdůležitější zní: proč? Jeden z šéfů společnosti Egbert Edelbrook experiment vnímá jako pojistku pro budoucnost lidstva. Pokud bude Země jednou neobyvatelná, věří, že ji lidstvo opustí a usadí se někde jinde. Na cizí planetě pak bude pěstovat rostliny, stavět domy a vytvářet rodiny. „Lidské osídlení mimo Zemi by nemělo význam, pokud nebudeme vědět, jak by se v těchto podmínkách dalo přivést dítě na svět,“ říká.

Jak minimalizovat negativní dopady

To je samozřejmě logické. Pokud bude lidstvo někdy v budoucnu cestovat na vzdálené planety, je jisté, že ženy během letu nebo pak na místě otěhotní. Jenže současná věda je zatím v tomto směru na samém počátku. Je známo, že pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici ovlivňuje zdraví astronautů a odborníci se snaží nalézt řešení, jak co nejvíc minimalizovat všechny negativní dopady, které život ve vesmíru přináší. Každopádně ISS je pořád obklopena zemským magnetickým polem – neviditelnou bublinou, která její osadníky chrání před nebezpečným kosmickým zářením. Zatím ani neexistují technologie, které by umožnily cestování na vzdálené planety. Lidstvo je tak zatím s bídou sotva na prvním schůdku dlouhodobých letů do vesmíru a případný porod je téměř na vrcholu tohoto schodiště.

Nicméně řekněme, že Edelbrook sežene dost peněz na svou raketu a najde i dobrovolnici. Co bude dál? Dlouho před plánovaným letem bude muset SpaceLife Origin jednat s množstvím úřadů z řady zemí. Komerční lety se totiž neomezují na státní hranice a klienti z jedné země často platí vládě jiné země za to, že poletí do vesmíru. Může se tedy stát, že mise SpaceLife Origin se zúčastni Američanka, která bude rodit v japonské kapsli, již vynese na oběžnou dráhu indická raketa, a u porodu bude přítomen tým odborníků z dalších zemí. V takovém případě těžko říct, kdo a co se bude regulovat. Například v USA hrozí ženám postih za to, že své dítě ponechají bez dozoru. A teď bude některá hazardovat s vysoce rizikovým porodem ve vesmíru? Umožní jí to vůbec tamní legislativa? A co samotní lékaři? Neporuší tím Hippokratovu přísahu, ve které mj. stojí, že lékařské úkony budou konat v zájmu a ve prospěch nemocného dle svých schopností a svého úsudku, a vystříhají se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné? Neporuší porod ve vesmíru právě tento etický princip?

Jeden z šéfů společnosti Egbert Edelbrook experiment vnímá jako pojistku pro budoucnost lidstva. Pokud bude Země jednou neobyvatelná, věří, že ji lidstvo opustí a usadí se někde jinde.
Jeden z šéfů společnosti Egbert Edelbrook experiment vnímá jako pojistku pro budoucnost lidstva. Pokud bude Země jednou neobyvatelná, věří, že ji lidstvo opustí a usadí se někde jinde.

„Těhotné ženy se cítí bezpečně, když vědí, že nejen během porodu, ale i před ním a po něm mají dostupnou co nejlepší lékařskou péči,“ uvádí profesorka vesmírné medicíny Virginia Watering z Baylor Medical College. „Poslat ženu rodit do vesmíru není dobrý nápad.“

Absence gravitace bude při porodu velký problém

Ponechme prozatím stranou, jak SpaceLife Origin ohlídá kontrakce, aby případnou dobrovolnici dostal na oběžnou dráhu včas. Při vypuštění na oběžnou dráhu jsou astronauti vystaveni mimořádnému gravitačnímu zatížení. Není známo, jak by tento extrémní tlak působil na ženu připravující se k porodu.

V literatuře je zatím málo informací, co všechno se může na oběžné dráze stát. Ve vesmíru se sice prováděly reprodukční experimenty, ale účastnily se jich pouze myši, ryby, ještěrky a bezobratlí. V 90. letech rodily krysy na americké kosmické lodi. Všechna mláďata měla nedostatečně vyvinutý vestibulární systém a strukturu vnitřního ucha, které savcům umožňují orientaci v prostoru. Jak vědci správně předpokládali, absence gravitace byla velký problém a zvířata byla trvale poškozena. Po návratu na Zemi se sice krysy naučily udržovat rovnováhu, ale bylo naprosto jasné, že všechna pozemská mláďata musí být přivedena na svět v podmínkách gravitace. Ta je ostatně důležitá i při samotném porodu – bez jejího spolupůsobení bude průchod dítěte porodními cestami představovat pro ženu neskutečné utrpení.

Kdo dítěti vystaví rodný list?

Miminko, které přijde na svět na oběžné dráze, se pak poprvé nadechne v uzavřené kovové kapsli, obsahující kyslík, vytvořený složitými umělými systémy, nikoli rostlinami. „Dítě bude pravděpodobně vdechovat směs plynů, která nemá stejné složení jako vzduch na Zemi.“ A krátce po narození bude muset spolu s matkou zvládnout návrat na Zemi, tedy volný pád skrz atmosféru a přistání s padákem.

Nabízí se ještě další otázka: kdo dítěti vystaví rodný list?  Tím výčet problémů nekončí. Přestože SpaceLife Origin nemá s medicínou ani s lety do vesmíru žádné zkušenosti, nemá v plánu jen tuto misi. Chce na oběžnou dráhu poslat také spermie a vajíčka, aby se v prostoru mikrogravitace spojily v embryo. To se pak vrátí na Zemi, kde bude implantováno do dělohy. I v tomto případě bude zřejmě problém najít dobrovolnici, která bud ochotna „vesmírný plod“ donosit a porodit.