Mohla být ruská „opičí žena“ Zana poddruhem současného člověka?
Vědci se už dlouhou dobu pokoušejí objasnit původ „opičí ženy“ Zany, která žila v 19. století na Kavkaze.
Vědci se už dlouhou dobu pokoušejí objasnit původ „opičí ženy“ Zany, která žila v 19. století na Kavkaze.
Žijeme ve světě hitparád a žebříčků popularity. Tento trend se nevyhýbá ani tak seriózní vědě, jako je archeologie.
Člověk poprvé promluvil před miliónem let. A vydal zvuk podobný notoricky známému zvolání „D’oh!“, kterým Homer Simpson ze slavného TV seriálu Simpsonovi vyjadřuje své zklamání nad tím, že se mu něco nepovedlo nebo že provedl nějakou pitomost. (Český dabing ale toto slovo neužívá a Homer tak místo něj říká slova jako „ne“ nebo „ou“).
Říká se, že bychom měli jíst pro to, abychom žili, a ne žít pro to, abychom jedli. Ale nepodceňujme lásku k jídlu. Podle vědců mělo kulinární umění našich pravěkých předků nesporný vliv na to, jak úspěšně proběhla evoluce druhu Homo sapiens.
Ještě relativně nedávno naši planetu obývali nejen příslušníci rodu homo sapiens, ale celá řada dalších lidských druhů. Všechny – s výjimkou člověka moudrého – vyhynuly, například člověk neandrtálský asi před 30 000 lety a člověk floreský před 12 000 lety. Za homo sapiens přitom tito lidé nijak nezaostávali, ani v intelektu ani ve způsobilosti k lovu. Proč k tomu došlo?