Jak se rodí legendy o přízračných vlacích?
Ruský spisovatel Anton Pavlovič Čechov popsal v povídce Strach své setkání s „přízračným“ vlakem. Znenadání zaslechl hluk a poté spatřil, jak se k němu ze zatáčky blíží dvě neznámá světla.
Ruský spisovatel Anton Pavlovič Čechov popsal v povídce Strach své setkání s „přízračným“ vlakem. Znenadání zaslechl hluk a poté spatřil, jak se k němu ze zatáčky blíží dvě neznámá světla.
Před dvěma desetiletími se znovu otevřela možnost volně se toulat velkou částí jednoho z našich nejzajímavějších pohoří. I když jeho střední partie zůstávají vojenským prostorem, zbývá ještě mnoho, co lze v těchto tajemných horách spatřit. Včetně jejich tajemného vládce. Brdy odvozují svůj název od staroslovanského slova brdo, označující mimo jiné zalesněný kopec.
Dálnice bývá považována za jeden z výdobytků i nešvarů moderní civilizace. Její existence by ale rozhodně nepřekvapila naše pravěké předky, protože i oni měli svou vlastní „autostrádu“. Bohužel nevíme, jak jí říkali, ale my ji dnes známe jako Čertovu brázdu.
Denně k němu vzhlédnou tisíce obyvatel i návštěvníků našeho hlavního města. Zvláště děti pozorují s otevřenou pusou a vykulenýma očima promenádu apoštolů i smrtku vyzvánějící nám všem své poselství, že jsme z prachu vzešli a v něj se zase obrátíme.