Procházet se mezi díly starých mistrů je jistě povznášející, ale ruku na srdce, někdy je to taky docela nuda. Několik století stará plátna strnule visí na zdech proslulých galerií a nám stále více chybí potřebné propojení s dobou, ve které vznikla, i s malíři, kteří je stvořili. Na geniální nápad, jak v nás znovu probudit zájem o „velké umění“, přišli v jedné z nejslavnějších galerií světa, v madridském Pradu.
Za pomoci dnes už nejen mobilního operačního systému iOS se můžete podívat třeba na svém iPadu doslova pod kůži starým obrazům. A věřte tomu, objevy to budou překvapivě vzrušující. Madridští galeristé zatím zpřístupnili zájemcům 14 proslulých děl, ale počítá se i s dalšími.
[pullquote_right]To, co lze spatřit pod povrchem, překvapilo i samotné znalce umění. Tyto vrstvy se z obrazů „sloupávají“ prostřednictvím rentgenových paprsků.[/pullquote_right]
To, co lze spatřit pod povrchem, překvapilo i samotné znalce umění. Tyto vrstvy se z obrazů „sloupávají“ prostřednictvím rentgenových paprsků. Odhalí se tak přemalby: buď toho, co se malířům nepovedlo nebo nelíbilo, nebo toho, co muselo být z nějakého důvodu přemalováno. Buď ještě samotnými autory, nebo v pozdějších dobách jejich následovníky.
Jedním z takto prozkoumaných obrazů je například „Snímání z kříže“ od nizozemského mistra Rogiera van der Weydena, který tvořil v 15. století. Rentgen odkryl na mistrně provedené postavě Jana Křtitele nejen na první pohled nepostřehnutelné slzy kanoucí po jeho tvářích, ale také to, že na původní malbě měl hrdlo zbrocené krví: tento sadistický prvek ale přemaloval sám Rogier. V rozích obrazu byly také odkryty malby samostřílů, což vrací malbě původní symboliku. Za prvé vznikla pro cech leuvenských lukostřelců, a za druhé si nelze nevšimnout, že postava umírajícího Krista je prohnuta do siluety připomínající luk.
Ještě zajímavější a zamotanější je „skrytý svět“ na jednom z nejznámějších Rembrandtových obrazů, který nese název „Judita na hostině u Holoferna“. Kdysi byl námět malby mylně považován za Artemisii, královnu z Pergamonu, která se chystá vypít číši s popelem z mrtvoly svého muže. Ale jak ukázal rentgen, dnes používaný název je správný: pod nynější malbou byla objevena postava muže, který třímá v rukou pytel a čeká, až do něj spadne hlava biblického generála Holoferna.
Ne vždy jsou ale tyto „malé objevy“ tak „krvavé“. Na jednom z Velázquezových pláten odhalil rentgen přemalbu na tváři jedné z postav. Maria Agustina de Sarmiento, dvorní dáma princezny Margarity, si asi stěžovala na to, že jí malíř namaloval ošklivý dlouhý nos (který nejspíš opravdu měla), a tak se dočkala „zkrášlující“ přemalby.
Zdroj: DailyMail