Historie

Proč nebožtíkům patří květy

Hřbitovy plné květin jsou tradičním obrázkem zvláště ve střední Evropě. Něžné květy klademe na hroby našich blízkých nejen jako výraz úcty, ale také proto, aby místo jejich odpočinku vypadalo dobře. Jak starý je ale tento pro nás běžný zvyk a odkud pochází? Víme s jistotou, že hrobky zdobili a osazovali květy...

Tragický konec zapomenuté velkomoravské krásky

Lidový obyčej zvaný Jízda králů se dostal až na seznam UNESCO, ale málo se ví, že je možná připomínkou jedné dramatické, přesto dávno zapomenuté události z dějin Velké Moravy. Psal se rok 880, když z Velkomoravské říše vyrážel velkolepý průvod. Doprovázel mladičkou a krásnou princeznu Dobroslavu, která se měla...

Šlechtické děti ve středověku byly podvyživené

K smrti podvyživené děti si obvykle spojujeme s rozvojovými částmi světa a v historické Evropě s dětmi těch nejchudších. Stačí si vzpomenout, jak tuto chudobu popisoval například Charles Dickens ve svých románech. Nikoho by asi nenapadlo, že špatná výživa trápila ve středověku a na počátku novověku i děti z...

Jak špion William Shakespeare dobýval Prahu

Možná i vás obtěžoval učitel či profesor literatury poměrně „profláklou“ historkou, jak William Shakespeare má ve své Zimní pohádce zmínku o Čechách, které umístil na mořský břeh. Naši učitelé k tomu obvykle dodávali: „Tady vidíte, jak ti spisovatelé v 16. století byli nevzdělaní,“ nebo něco v podobném...

Britové přepisují římskou historii

Hadriánův val je chloubou Velké Británie. Jmenuje se po císaři Hadriánovi a vznikl v roce 122 n. l. jako severní hranice Římské říše. Dnes je coby největší antická stavba v severní Evropě zařazen na seznam památek UNESCO a jezdí k němu davy turistů. Ti už ovšem málokdy vědí o jeho jenom o pár let mladším...

Jak vypadala „malá“ Atlantida? Už to víme!

Byla tu korunována legendární královna Kleopatra a po staletí sem směřovaly bohaté obchodní flotily. Přesto se toto město stalo obdobou Atlantidy, protože ho před 1200 lety pohltily vody Středozemního moře. Město Heraklion, které leželo nedaleko dnešního egyptského letoviska Abú Kír, bylo jedním z nejvýznamnějších...

Britové měli královny už v pravěku

Královský zámek Windsor je symbolem současné britské panovnické dynastie. Ale tohle místo zřejmě vyzařovalo panovnický „genius loci“ už v pravěku. Archeologové tu totiž nedávno našli pohřbenou ženskou kostru, která nepatřila jen tak někomu. Dobře zachované tělesné ostatky z doby bronzové staré více než 4 tisíce...

Kde má hrob slavná královna? Možná na nádraží...

Letošní rok bude zřejmě pro britské archeology rokem senzačních nálezů. Před pár týdny objevili tělesné ostatky krále Richarda III. a teď tvrdí, že co nevidět odhalí další z velkých tajemství dějin ostrovního království. Tentokrát mají na mušce hrob legendární keltské královny Boadicey (Boudiccy). Ta žila v 1....

Kde ležela antická brána do pekel

Snad každá kultura má nějaké místo, které je vstupem do podzemní říše, kde vládnou pekelné mocnosti. Tento mýtus se nevyhnul ani antickému Řecku a Římu, kde se místu, kam odcházejí po smrti hříšníci, říká podsvětí. Jemu vládl Pluto (staří Řekové mu říkali Hádes) se svou manželkou Proserpinou, ke které...

Nacisté nás chtěli spálit sluncem

Nacisté měli v plánu vývoj obří „vesmírné zbraně“, která by využívala energii Slunce. Mělo jít o zrcadlo s průměrem 1,5 km, které by slunečními paprsky sežehlo všechno živé. Autorem myšlenky byl německý fyzik Hermann Oberth. Na projektu, jehož náklady dosáhly tři miliony marek, začal pracovat v roce 1932....

Mýty o založení Říma nelhaly

Italský archeolog Andrea Carandini je tak trochu jako Heinrich Schliemann. Ovšem zatímco německý archeolog byl čistý amatér a samouk, dnes pětasedmdesátiletý Carandini je ve svém oboru uznávanou kapacitou. Ale mezi kolegy má pověst i podivína, který navzdory svému vzdělání a renomé věří až slepě pověsti o Romulovi a...

Jak si vlci ochočili člověka

Předkové dnešních psů doprovázeli už jeskynního člověka. S největší pravděpodobností se v samotném prvopočátku soužití jednalo o vlky, které člověk údajně cíleně domestikoval. Jenže co když to bylo naopak a právě vlci si tak trochu domestikovali nás? V učebnicích i historických knihách se běžně dočteme, že...